(Ne)šťastný pražský Hlavák

Pražské hlavní nádraží měnilo svůj název několikrát, původní Nádraží císaře Františka Josefa bylo po vzniku Československa přejmenováno na Wilsonovo nádraží, za druhé světové války na Hlavní nádraží, aby bylo po válce znovu přejmenováno na Wilsonovo nádraží. Za socialismu to bylo znovu Hlavní nádraží. Po roce 1990 se název Wilsonovo nádraží používá při mimořádných oficiálních událostech. Možná proto mu obyvatelé Prahy neřeknou jinak než Hlavák.

Historická budova od architekta Josefa Fanty a jeho charakteristická, téměř čtvrt kilometru dlouhá hala nad kolejištěm od Jaroslava Marjanka a Rudolfa Kornfelda, jsou největší secesní památkou v Česku. Nejvýraznějších změn se nádraží dočkalo v sedmdesátých letech 20. století, kdy k němu bylo přivedeno metro a přibyl nový vestibul, po jehož střeše dnes vede Severojižní magistrála, která tak odřízla historickou budovu od svého okolí. Prvním místem, se kterým se cestující při příjezdu vlakem do Prahy setká, jsou přilehlé Vrchlického sady, jež obyvatelé Prahy znají jako Sherwood a jsou jedním z nejobávanějších míst hlavního města.

Současný neutěšený stav Hlavního nádraží volá po změnách jeho celkového řešení. Aby nádraží splnilo potřeby dnešních a hlavně budoucích cestujících a dokázalo konkurovat ostatním evropským nádražím, je nutné hledat inspirace v zahraničí. Hlavní město proto v roce 2022 vyhlásilo soutěž na revitalizaci odbavovací haly a jejího okolí. Do soutěže se přihlásilo 26 architektonických týmů z celého světa a na konci minulého roku byl vybrán a zveřejněn vítězný návrh, jehož autorem je dánské studio Henning Larsen Architects. Realizace má začít v roce 2028 a podle odhadů by měla stát asi 2 miliardy korun. Reakce veřejnosti byla okamžitá a podle očekávání i bouřlivá.

Vítězné dánské studio v soutěžním dialogu na úpravy území Hlavního nádraží v Praze zvítězilo se svým návrhem s názvem Šťastný Hlavák. Jeho hlavní myšlenkou je přirozené propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky přímo před nádražím a historické Fantovy budovy. Navrhovaná podoba celého území klade důraz na udržitelnost, mikromobilitu a navrácení života do Vrchlického sadů. Henning Larsen Architects je součástí dánské skupiny Ramboll a v oblasti komplexních urbanistických návrhů patří mezi světové lídry.

Vizí Šťastného Hlaváku je přivítat návštěvníky města, a připravit veřejný prostor tak, aby byl komfortním místem pro obyvatele i cestující. Dominantou návrhu je dřevěná střešní konstrukce, která přináší propojení prostoru Vrchlického sadů, nové odbavovací haly a plánované tramvajové zastávky. Studio zároveň rozdělilo Vrchlického sady na tři části – kulturní zónu, „nádražní náměstí“ a zónu pro doplňkové aktivity. Díky tomu vznikne vhodný prostor třeba pro pořádání trhů. Rozdělení také přispěje k výrazně lepší přehlednosti celého území. Návrh pracuje i se zlepšením podmínek pro pěší i cyklisty a přináší řešení pro udržitelnou správu celého území, například díky efektivnímu hospodaření s dešťovou vodou nebo novým přístupem k parku jako interpretaci historického členění.

Šťastný Hlavák architektonicky a urbanisticky řeší současnou problematiku celého území jako celku a reaguje na potřeby jednotlivých zadavatelů – hlavního města Prahy, Správy železnic a Dopravního podniku hl. m. Prahy. V návaznosti na plánované zklidnění magistrály zlepší úpravy celého území mobilitu cestujících a Pražanů, a to díky nové zastávce tramvaje přímo před odbavovací halou a napojení směrem k Masarykovu nádraží a dalším městským destinacím.

„Návrh studia Henning Larsen Architects precizně identifikuje současné problémy celého území a přináší na ně odpověď. Hodnotící komisi zaujala harmonie mezi architekturou, urbanismem, krajinářstvím a dopravou, což má potenciál přinést cestujícím a obyvatelům Prahy mnohem transparentnější prostor, který pro ně bude příjemnější a pohodlnější. Ačkoli se návrh zdá poměrně radikální, dobře se vypořádal s prostorem nacházejícím se v pražské památkové rezervaci. Zachovává historické architektonické prvky, které dále rozvíjí, a zároveň počítá s obnovením a oživením prostoru před Fantovou budovou,“ přibližuje přínosy návrhu předseda Hodnotící komise Jaroslav Wertig.

Hodnotící komise na návrhu ocenila komplexnost přístupu a ucelenost řešení celého území, a to i napříč jednotlivými tématy. Návrh otevírá a prosvětluje odbavovací halu a zlepšuje přehlednost a plynulost pohybu cestujících v ní, což halu i park připraví na očekávaný nárůst počtu cestujících v dalších desetiletích.

Henning Larsen Architects pracují s Vrchlického sady a odbavovací halou jako s celkem a přenáší některé umělecké prvky z haly do parku, například ikonickou dlažbu využívají i na novém „nádražním náměstí“. Návrh počítá i s vysázením nové zeleně, která se lépe adaptuje na budoucí změny klimatu. Řešení Vrchlického sadů také povede k přehlednému vedení uživatelů parku k dalším městským cílům, například ve směru na Masarykovo nádraží, které rovněž projde modernizací a bude výchozím bodem pro vlaky na pražské letiště.

„Na návrhu dánského ateliéru oceňuji především to, že nejlépe řeší problémy a výzvy daného místa. Dnes neoblíbené místo Pražanů mění v živý park a důstojnou vstupní bránu do města. Zároveň se však nebojí přiznat, že park kvůli nárůstu počtu cestujících bude mnohem intenzivněji využíván a přizpůsobuje tomu například cesty pro chodce. Navíc doplňuje řadu nových a pro návštěvníky atraktivních prvků jako vodní prvky nebo venkovní kavárny. S citem zachovává ikonické prvky řešení původního autorského týmu a přenáší je do moderního veřejného prostoru 21. století, na který budeme moct být hrdí. Vzniklo tak unikátní řešení, které elegantně a efektivně propojuje odbavovací halu s přilehlým parkem,“ popisuje Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj.

Součástí Nového Hlaváku bude i nová tramvajová trať, která povede od Národního muzea do Wilsonovy a Washingtonovy ulice k odbavovací hale a následně ulicí Opletalova do ulice Bolzanova. S tímto záměrem už nyní počítá pražský územní plán.

„Jsem nesmírně rád, že se Hlavní město Praha, Dopravní podnik hl. m. Prahy a Správa železnic dohodli na společném postupu při proměně této oblasti. Spojit revitalizací Vrchlického sadů, zakomponování nové tramvajové trati a rekonstrukci odbavovací haly do jednoho soutěžního dialogu byl ten nejlepší způsob, jak zajistit jednotný přístup k celé lokalitě, logické navázání jednotlivých kroků rekonstrukce a spolupráci mezi jednotlivými městskými i státními subjekty. Byla pro nás čest spoluorganizovat tuto soutěž a trochu doufám, že způsobí dominový efekt. Aby i další soutěže, které bude město či stát pořádat, pohlížely na řešení území takto komplexně,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.