Udržitelnost
Nová éra udržitelných letišť? Deset projektů, které chtějí snížit uhlíkovou stopu
S rostoucím důrazem na dopady letectví na životní prostředí přicházejí architekti z celého světa s novou generací letišť, která se musí více zaměřit na udržitelnost a snižování uhlíkové stopy. Jsou ale opravdu letiště, která využívají dřevo, solární panely, modulární výstavbu, a dokonce i obří vodopád ke snížení svého ekologického dopadu udržitelnější?
Smyslný design. Anna Marešová okouzluje s intimními pomůckami, lanovkou i ikonickou tramvají
Zazářila s intimními pomůckami a vyhlídkovou tramvají. Baví mrkací lanovkou. Pro Annu Marešovou musí design ale hlavně dávat smysl. Překypuje půvabem a pozitivní energií a přesně to odráží i její návrhy. Designérka Anna Marešová vkládá do každého projektu kousek sebe: cit, hravost i touhu krášlit svět kolem nás. Design v jejím podání ale není jen o kráse, dbá hlavně na praktickou stránku a udržitelnost. Do povědomí široké veřejnosti vstoupila už během studií designu, nejprve se svou bakalářskou prací Tramvaj pro Prahu, později s diplomovou prací, intimními pomůckami Whoop·de·doo, se kterými získává česká i mezinárodní ocenění za design. Její jméno je ale v Česku v poslední době skloňováno především ve spojitosti s návrhy lanovek na pražský Petřín a nově i na Ještěd. Sama tvrdí, že se chce věnovat produktům, které dávají smysl, a právě to by mělo být podle ní i poslání celého designerského oboru.
Od odpadu k růstu: Když se v reaktoru zničí zbytky drog, mikroplastů a hormonů, vznikne turbo pro rostliny
Z čistírenského kalu vyrábějí půdní vitamin, který oživuje zeminu a vrací uhlík zpět tam, kam patří. Česká firma Biocycle Grow propojuje ekologii, vědu a chytré nakládání se zdroji ve prospěch zdravější krajiny i udržitelných měst. S jejími zakladateli Martinem Fukou a Petrem Mišákem jsme mluvili o tom, jak jejich produkt vznikl a proč chtějí víc pozornosti věnovat zeleným střechám jako klíčovému prvku městské budoucnosti.
Přichází doba recyklovaných staveb? Město je jako živoucí organismus, říká Soňa Klepek Jonášová
Kampus Hybernská je centrum plné inovací a vzdělávání, které vzniklo díky spolupráci pražského magistrátu a Univerzity Karlovy s cílem vytvořit společný projekt, kde se budou setkávat studenti, umělci, vědci, výzkumníci, kreativci a inovátoři s veřejností. V tomto inspirativním prostředí sídlí i Institut cirkulární ekonomiky. Jeho zakladatelka, Soňa Klepek Jonášová, která je naší přední expertkou na cirkulární ekonomiku a udržitelnost, je také spoluzakladatelkou platforem Český cirkulární hotspot a Změna k lepšímu a její práce se zaměřuje na podporu systémových změn na úrovni státu a firem v oblastech cirkularity, udržitelnosti a ESG. Od založení INCIEN se Soňa podílela na stovkách projektů, které pomáhají firmám i institucím transformovat jejich provoz na udržitelnější a efektivnější modely. Již během studií v Holandsku založila online platformu Zajímej.se, kde sdílí poznatky o cirkulární ekonomice a udržitelnosti. Je také autorkou newsletteru ,,Za zraky" na síti LinkedIn, kde pravidelně publikuje odborné analýzy a inspirativní příklady z praxe.
Udržet vodu v krajině. Nekovářovi revitalizují mokřady a staví naučné stezky
„Dnes nenapravujeme škody jen posledních padesáti let. Meliorace se dělaly dávno před tím,“ říkají Alena a Jan Nekovářovi. Svou práci milují a vnímají ji jako svůj koníček. To, že mají zakladatelé investiční společnosti Yottabe, Alena a Jan Nekovářovi, k přírodě velmi blízko, dokazuje nejen činnost všech firem, které vlastní, ale i samotný způsob jejich života – mimo rušná města v obklopení svých dětí a zvířecích mazlíčků, ve staré chalupě, kde topí a vaří na kamnech. Svou skromnost ale čas od času prolomí sporty, jako je jízda na motorkách nebo terénním autem mimo silnice. V rozhovoru jsme si povídali o jejich cestě k založení Národního ústavu pro integrovanou krajinu, který pomáhá efektivně plánovat opatření v přírodě, nebo například o činnosti sesterské společnosti Adapto.space, která tato opatření uvádí do praxe.
Zelená infrastruktura pro Prahu. Praha chystá nový nástroj, který má pomoci snížit pocitovou teplotu ve městě
Pražský magistrát připravuje společně s pražským Institutem plánování a rozvoje inovativní nástroj, který má za cíl zefektivnit plánování a koordinaci vzniku nových parků, stromořadí a dalších zelených ploch v hlavním městě. Systém zelené infrastruktury chce zlepšit mikroklimatické podmínky ve městě, zejména pocitovou teplotu, díky čemuž by se Praha měla stát příjemnějším místem pro všechny její obyvatele i návštěvníky. Projekt má být hotový do dvou let.
