Ondřej Buršík:
URBANISMUS, ARCHITEKTURA A SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST
„Je fajn, když nová výstavba přináší do veřejného prostoru něco navíc – investice, velkorysost, nebo umění,“
Když se řekne Metrostav, většině lidí se vybaví budování metra, mostů a tunelů nebo jiných velkých dopravních staveb. Do této stavební skupiny ale patří i developerská firma, která se specializuje na výstavbu administrativních center, ale i bytů, kterých od roku 2008 v Praze postavila několik tisíc. Tuto firmu několik let vede Ondřej Buršík, ostřílený realitní profesionál, který se v developmentu pohybuje už od devadesátých let. Pod jeho taktovkou vznikla celá řada významných pražských projektů, které získávají ocenění od veřejnosti i odborníků.
Co podle vás určuje atraktivitu nově stavěných adres?
Já se orientuji podle dopravní dostupnosti do centra, občanské vybavenosti, dosahu zeleně, atmosféry, veřejných prostor, architektury okolních budov, zkrátka podle toho, kde se dobře a pohodlně bydlí nebo pracuje.
A které pražské čtvrti mají podle vás největší rozvoj teprve před sebou?
Já bych to možná formuloval trochu jinak. Obecně platí to, že rozvoj města by měl jít ze středu města k jeho krajům a stále v tomto meziprostoru najdeme celou řadu nerozvinutých území, brownfieldů a míst vhodných na přestavbu. Jinak nevím, jestli se mi chce jmenovat městské části, které developmentu moc nepřejí. Naopak městská část, kde se nyní staví nejvíce, je Praha 9 a je to jen dobře.
Vaše portfolio je architektonicky velice pestré, co pro vás znamená kvalitní architektura?
Naším cílem je dělat hezké projekty a snažíme se, aby tomu tak skutečně bylo. Bez toho by nás ta práce nebavila. Nad formou, zasazením do prostoru, detailech nebo materiálovém pojetí diskutujeme velmi. Skoro na každý projekt organizujeme architektonickou soutěž a snažíme se o to, abychom na každé místo vybrali ten nejlepší projekt. A architektura je pro mne velmi důležitá. Chceme být na naše projekty pyšní, tak jako třeba na projekt Vilapark Klamovka nebo Vysočanský mlýn, o kterém jsem přesvědčený, že za několik let po jeho dokončení bude vysoce hodnocený za celkové pojetí urbanismu a architektury celého areálu. Architektura není pro mne jen umělecké ztvárnění staveb, je to pro mne komplexní pojetí návrhu projektu od formy jako takové po zajímavý detail řešení fasády. Ale abych byl developersky upřímný, vždy se snažíme do architektury promítnout i nákladový pohled, a to je naše úloha jako investora.
Velkým tématem je dnes participace. Někteří developeři komunikaci se starousedlíky berou hodně vážně, jiní se jí snaží spíše vyhnout. Jak je to u vás?
Naše společnost patří určitě k té první skupině. Řekl bych, že projekty posledních pět let neprosazujeme jinak než formou otevřené komunikace. Vlastně úplně poprvé jsme zapojili veřejnost při diskuzi o mediační dohodě na projektu Vilapark Klamovka v roce 2018, v roce 2019 jsme zorganizovali rozsáhlou participaci při představení projektu Vysočanský mlýn, kde se nám podařilo neuvěřitelné, a to získat územní rozhodnutí bez námitek a odvolání, protože s místními jsme jednali otevřeně a ve shodě. Participaci a vůbec komunikaci bereme hodně vážně a šli jsme nedávno tak daleko, že na jednom projektu na Praze 9 jsme pro místní připravili i pravidelnou prohlídku projektu formou virtuální reality. Na jiném projektu pak pracujeme na participaci formou Integrované strategie územního rozvoje, jejíž cílem je pak stanovení podmínek pro budoucí architektonickou soutěž. Ale i tato snaha neznamená, že máme vyhráno, stále máme oponenty, kteří v povolovacím procesu tahají za pomyslný delší provaz, a proto se stále snažím nalézt k takovým lidem cestu a vysvětlit náš přístup, a to, že se mi to někdy nepovedlo, beru jako naši chybu, že jsme neuměli jejich pochybnosti dostatečně rozehnat.
A co společenská odpovědnost? Vím, že dlouhodobě podporujete organizaci Cesta domů.
Naše podpora Cesty domů začala v roce 2018, kdy jsme zorganizovali mezi zaměstnanci anketu, koho v rámci charitativní sbírky chtějí podpořit a zvítězila Cesta domů. Každý rok tuto anketu opakujeme a každý rok Cesta domů zatím získala devadesát procent hlasů. Princip sbírky je pak takový, že firma vybrané peníze od zaměstnanců zdvojnásobí. Cesta domů provozuje domácí hospic a poradnu pro nevyléčitelně nemocné a za to, jakým způsobem svoji práci dělají, jim patří velký dík a obdiv. Každý rok pak společně najdeme konkrétní projekt, na který v rámci charitativní sbírky přispíváme.
V developmentu se pohybujete téměř třicet let, na které své projekty nejraději vzpomínáte?
Každý projekt byl jiný, ale velmi si vzpomínám na ten první dokončený, když mi bylo dvacet šest, na ten první pro mne opravdu velký za více jak miliardu korun, když mi bylo třiatřicet a pak všechny ty, které jsem mohl ovlivnit u nás v rámci Metrostav Development. Z nich mám nejvíce rád Vilapark Klamovka, Vysočanský mlýn a Palmovka Open Park. A vždycky jednou za čas si naše projekty objedu a pokaždé si znovu řeknu, že se nám to povedlo.
A jak se za tu dobu podle vás developerská výstavba změnila?
Vidím zde velký posun k lepšímu. Dnes se již nikdo z nás velkých developerů nesnaží prosadit takzvaně projekt na sílu. To, že naši práci děláme pro zisk, se nezměnilo, ale cesta k němu určitě. Vidím i u naší konkurence spoustu krásných projektů, které myslí na své budoucí obyvatele a na to, jak je zasazen do města jako takového. Je celá řada projektů, které přinášejí vždy něco navíc – velkorysý veřejný prostor, investice do území, umění ve veřejném prostoru a pojetí občanské vybavenosti, a to je přece strašně fajn.
Máte nějaký sen, který byste si chtěl splnit?
Chtěl bych hlavně dokončit to, co jsme začali a dokončit tak větší územní celky Vysočanský mlýn a Palmovka Open Park. Opravdu se na to těším, protože zrovna tyto projekty budou moc hezké části města, kterou jsme postavili.
