Za svou více než dvacetiletou kariéru prošla hned několika nejvlivnějšími developerskými společnostmi, dnes má Lenka Preslová na pozici obchodní ředitelky komerčních nemovitostí skupiny Crestyl zkušeností na rozdávání. I proto se rozhodla předávat je dál, a to konkrétně dalším ženám z oboru. Před třemi lety založila platformu Female Leaders in Real Estate, která podporuje a propojuje ženy z real estate s cílem posílit jejich postavení v tomto dravém, převážně mužském odvětví.

Nedávno jste jako nový majitel Tesca v Brně tuto dosluhující budovu zbourali a zahajujete výstavbu vašeho v tuto chvíli největšího projektu Dornych. Probíhá podle plánu?

Zatím ano. Na konci dubna jsme dokončili demoliční práce a zároveň jsme začali s výstavbou základů nového projektu. Vše tedy běží, jak jsme plánovali. Dokončení očekáváme v prvním čtvrtletí roku 2028, což znamená, že nás čekají necelé tři roky intenzivní práce. Možná to zní jako dlouhá doba, ale uběhne to velmi rychle.

Ve vašem portfoliu Dornych vyniká a od ostatních projektů je odlišný třeba tím, že je vaším prvním projektem v Brně. V čem se ještě od ostatních odlišuje?

Řekla bych, že Dornych je unikátní kombinací funkcí, které propojuje do jednoho celku. Něco podobného jsme už realizovali v pražském DOCKu, kde jsme postavili kanceláře, rezidence i retail. V Dornychu se nám ale všechny tyto funkce – kanceláře, obchody, hotel a nájemní bydlení – soustředí v jednom objektu, což je poměrně výjimečné. Věříme, že tato kombinace celý projekt zatraktivní a vytvoří ojedinělé místo, a ještě k tomu ve velmi atraktivní lokalitě v centru Brna. Tato funkční různorodost projektu přináší nejen obrovské možnosti, ale také výzvy – technické, stavební i provozní. Neustále se na projektu učíme, čerpáme inspiraci i ze zahraničí. Často zjistíme, že podobné rozsáhlé projekty s tolika funkcemi nejsou běžné ani jinde ve světě. Je to úžasný projekt a trochu odlišný od toho, co jsme doposud dělali.

Dornych má také ambici stát se kulturně-gastronomickým centrem této doposud neutěšené lokality Brna. Čím toho chcete dosáhnout?

To je pravda, gastronomie je pro nás klíčová a věnujeme jí významnou část plochy. Klasické provozy, které znáte z jiných center, samozřejmě nevynecháme, ale chceme nabídnout i něco navíc – restaurace, vinné bary, bistra. Velmi důležitý je pro nás koncept „food hallu“ – moderního společného prostoru s různorodou gastronomickou nabídkou.

Takový koncept zatím u nás není moc rozšířený, dosavadní příklady, jako Manifesto, jsou spíše sezonní. My chceme vytvořit celoroční prostor, který bude zahrnovat nejen gastronomickou část, ale i prostor pro zábavu a kulturu, a samozřejmě i bar, kde si budete moci dát výborný drink. Inspiraci jsme hledali například v sousedním Polsku, kde podobné koncepty velmi dobře fungují. Věříme, že to bude zajímavé doplnění klasické gastronomické nabídky a přineseme uživatelům něco nového.

V gastronomii se lidé setkávají u jídla a pití a vy dokonce chcete, pokud se nepletu, mít v Dornychu i tržnici?

Ano, ale ne klasickou tržnici se stánky, kde jednotliví prodejci nabízejí své produkty. Chceme část „food hallu“ během letních měsíců rozšířit do exteriéru. Využijeme venkovní prostory, aby si obyvatelé Brna mohli užívat kvalitní gastronomii pod širým nebem. Cílem je vytvořit živé, otevřené místo, atraktivní po celý rok.

Jaká byla cesta k takovému projektu? Říkáte, že se spoustu věcí učíte za pochodu, ale když jdete do tak obrovské investice, tak musíte mít vše načtené. Vyvíjel se a měnil hodně za pochodu?

Není to úplně tak, že bychom se na tom učili, přece jen máme profesionály, kteří mají zkušenosti z podobných projektů nebo z jiných oblastí. Nicméně každý projekt se připravuje řadu let a postupně se vyvíjí, Dornych není výjimkou. Už ve fázi příprav musíte myslet několik let dopředu, protože trendy, které jsou dnes aktuální, mohou být za tři roky, kdy přijde Dornych na trh, již zastaralé. Pracujeme s týmem zkušených profesionálů a zároveň čerpáme inspiraci ze zahraničí, kde jsou v některých ohledech dál. Nechceme se dívat dozadu, chceme naopak hledět do budoucna a hledáme možnosti, jak některé věci udělat jinak, lépe. A být v určitých oblastech průkopníky. Crestyl má ambici přinášet do real estate originální řešení a určovat trendy – Dornych je toho příkladem. Technologie a požadavky trhu se mění velmi rychle, a proto se neustále snažíme být o krok napřed. Nechceme nikoho kopírovat, máme svůj vlastní styl a chceme přinášet nové trendy v rámci nemovitostí.

Chcete, aby to místo žilo v průběhu celého roku, celých dní – ráno i večer. Mají tam být kanceláře, byty, hotel i gastronomie. Bylo tohle v plánu od začátku nebo se to v průběhu proměňovalo? Je něco, z čeho jste například museli ustoupit, nebo naopak něco, co jste do projektu přidávali?

Na projektu pracuji něco přes dva roky, takže jsem nebyla u úplných počátků, ale všechny klíčové funkce – kanceláře, retail, bydlení i hotel – byly součástí plánu vesměs od začátku. Postupně jsme koncept rozšiřovali, například přidáním zdravotnického zařízení. V jedné z kancelářských věží vznikne privátní klinika, se kterou už máme uzavřenou smlouvu. To posouvá projekt zase dál a přitahuje novou cílovou skupinu zákazníků.

Celé okolí Dornychu je v současnosti jednou z nejvíce se rozvíjejících částí Brna. Zajímalo by mě, zda tam spolupracujete i s jinými developery. Vím, že jste třeba při výstavbě Hagiboru na jeho okolí spolupracovali s JRD, který stavěl hned vedle vás. Daří se podobná kooperace i v případě Dornychu?

Snažíme se vnímat své okolí a rozhodně nežijeme jen ve vlastní „bublině“ jménem Dornych. Obzvlášť retailové jednotky máme na Dornychu z části orientované do ulice, takže je pro nás důležité, jak je projekt zasazený do městské struktury. Jsme si vědomi, že okolí bude náš projekt ovlivňovat a zároveň my ovlivňujeme okolí.

Nejvýznamnějším sousedem je Galerie Vaňkovka – klasické nákupní centrum, zatímco my vytváříme trochu hybridní model – něco mezi nákupním centrem a high street retailem. Často dostáváme dotazy, zda jsme konkurence Vaňkovce. My ji ale jako konkurenci nevnímáme, naopak chceme nabídku obchodů v lokalitě rozšířit a nabídnout něco jiného. Věříme, že obě destinace mohou fungovat v symbióze.

Dále vnímáme kontext širšího okolí, jako je CTP Vlněna, kde jsou další kanceláře, obchody a služby. Dornych nechceme stavět jen pro naše nájemce, ale i pro lidi, kteří v oblasti žijí a pracují. Zároveň víme, že celý jižní segment Brna čeká další rozvoj, včetně rezidenční výstavby. A právě v tom vidíme příležitost – stát se pro budoucí obyvatele místem, kde najdou občanskou vybavenost a služby. Snažíme se reagovat na současný trend města krátkých vzdáleností. Lidé dnes chtějí mít vše v docházkové vzdálenosti – práci, služby, restaurace i bydlení. A my jim to chceme v Dornychu nabídnout.

Existovala nějaká koordinační setkání, která by iniciovalo třeba město spolu s developery, kteří v té lokalitě jsou a staví?

Diskuze s městem samozřejmě probíhají, ale osobně se jich neúčastním. Vím ale, že kolegové jsou s městem v pravidelném kontaktu. Musím říct, že zpětná vazba na přístup města je velmi pozitivní – v porovnání s některými pražskými institucemi se v Brně některé věci řeší mnohem rychleji a efektivněji.

O formálních setkáních developerů nevím, ale my se každopádně snažíme o participaci – zajímá nás, co lidé v okolí chtějí. Snažíme se zjišťovat potřeby obyvatel. Komunikujeme s nimi skrze různé kanály a chceme jim přinášet i to, co si přejí, protože to je i jedno z hlavních přání Crestylu – být v rámci našich projektů dobrým sousedem, a to nejen v Praze, ale i nyní v Brně. Víme, že to okolí do nějaké míry ovlivňujeme a chceme ho ovlivňovat pozitivně.

I když samozřejmě s výstavbou vznikají i negativní vlivy, například diskomfort během výstavby, nebo větší dopravní zátěž. Řadu projektů si dlouhodobě necháváme ve vlastnictví, a proto se díváme i do budoucna, jak naše projekty provozovat, jak o ně pečovat, a jak fungovat v rámci okolí. Ve firmě máme community managera, který pečuje o to, aby naše přání být dobrým sousedem bylo uvedeno do praxe. Třeba v případě DOCKu spolupracujeme s Prahou 8 a dalšími místními institucemi. Chceme koexistovat a vytvářet pro lidi příjemné prostředí, kde jim bude dobře a kam se budou chtít vracet. Ať už to jsou jejich domovy nebo třeba kanceláře.

Vy máte v Crestylu na starosti komerční projekty, budete mít na starosti tedy i novou připravovanou budovu BOKA. Co v ní bude?

Ano, BOKA je jedním z projektů, které mám na starosti. Vznikne v lokalitě mezi dvěma stanicemi metra – Pankrác a Pražského povstání. Z pohledu dopravní dostupnosti tedy nabídne velmi pohodlné řešení, což je pro kancelářské nájemce zásadní. Půjde o menší administrativní budovu s celkovou plochou 14 000 m², z toho 11 000 m² připadne na kanceláře. Právě tím, že se jedná o menší budovu, se odlišuje od větších administrativních komplexů, a pro některé firmy to může být výhodou – ne každá společnost chce sídlit ve velkých administrativních centrech.

Zajímavostí projektu je i to, že v podnoži budovy vznikne obchodní pasáž. Cílem je vytvořit menší lokální obchodní centrum. Jsme si vědomi, že v těsné blízkosti je velké obchodní centrum Arkády Pankrác, ale my chceme nabídnout něco přímo a pohodlně přístupného pro nájemce kanceláří a obyvatele okolní rezidenční zástavby. Budou moci suchou nohou přejít do restaurace nebo obchodu, vyřídit drobné nákupy a poté z garáže pohodlně odjet. Pro některé obyvatele okolí může být menší centrum přívětivější než návštěva velkého nákupního centra.

Momentálně čekáme na stavební povolení. Zahájení výstavby plánujeme na konec léta, přičemž stavební práce by měly trvat zhruba dva roky. Budovu už nabízíme potenciálním zájemcům a jednáme o předpronájmech, které jsou pro nás klíčové. Předpronájem přináší větší jistotu při zahájení výstavby i při vyjednávání s bankami, které často vyžadují potvrzení o budoucích nájemcích ještě před samotnou realizací projektu. Praha 4 je navíc zavedenou kancelářskou lokalitou, o kterou je stále zájem – některé firmy se na tuto oblast přímo zaměřují a nechtějí se stěhovat jinam.

Dalším projektem je rekonstrukce budovy na Náměstí republiky NR7, kterou jste se nakonec rozhodli pronajmout jedinému klientovi, společnosti Scott.Weber. Je ta současná poptávka po servisovaných nebo sdílených kancelářích trendem dočasným nebo dlouhodobým?

Myslím, že jde o dlouhodobý trend, který tu s námi je už několik let. Hlavní výhodou těchto prostor je bezpochyby jejich flexibilita – jak z hlediska doby pronájmu, tak velikosti prostor. Významnou roli hrají i investiční náklady. Náklady na fitout neboli vybavení klasických kanceláří jsou dnes velmi vysoké, což je pro mnohé firmy bariérou. Místo toho často preferují prostory, které jsou již kompletně vybavené. Coworkingové kanceláře jdou ještě dál – nejen, že jsou připravené k okamžitému využití, ale nabízejí i nábytek, služby a nižší provozní náklady.

To dává smysl nejen malým firmám, ale i těm větším. Vidíme, že poptávka po těchto prostorách zůstává stabilní. Operátoři sdílených kanceláří navíc dokážou přizpůsobit prostory konkrétním potřebám klientů, což je další výhoda. Firmy dnes zvažují nejen finanční náklady, ale i míru flexibility. Přemýšlejí, jestli budou růst, jak budou fungovat za rok či dva. S tím souvisí i ekonomická nejistota, která znesnadňuje dlouhodobé plánování. Právě proto je flexibilita dnes tak důležitá.

Pociťujete ten vývoj i u vašich běžných nájemníků? Mění se potřeby a požadavky na to, jak má kancelářská budova vypadat? Existují třeba nějaká specifická přání, se kterými jste se dříve nesetkávali?

Budovy, které stavíme, jsou od začátku navržené jako flexibilní – mají otevřené prostory, které lze přizpůsobit. V tomhle směru se požadavky příliš nemění. Ale co pozorujeme, je snaha firem přitáhnout zaměstnance zpět do kanceláří. Víme, že návrat do stavu před pandemií už nenastane – hybridní modely práce zůstávají. Ale firmy hledají způsoby, jak udělat pracovní prostředí atraktivní. To mohou být například společné firemní snídaně, masáže nebo třeba místnost pro kadeřníka v kanceláři. A my se v tomto snažíme pomoci. V rámci našich budov a areálů vytváříme prostory, které jsou příjemné, inspirativní a nabízí přidanou hodnotu skrze různé služby a aktivity, které nabízíme. Zaměstnanci pak mají větší motivaci přijít, protože nejen, že v kanceláři potkají kolegy, ale v areálu využijí služeb, které doma nebo ve svém okolí nemají. A firmy se na takovou přidanou hodnotu čím dál víc ptají – zajímá je nejen samotná kancelář, ale i to, co nabízí celý areál.

Kromě kanceláří jste se pustili i do skutečného pražského high street projektu Palác Savarin, kde sídlí i Muchovo muzeum. Jak se tento projekt vyvíjí?

Projekt se bohužel vyvíjí pomaleji, než bychom si přáli. Souvisí to i s tím, že jde o památkově chráněný objekt, u kterého trvá schvalování déle. Máme v rámci retailu dva velmi atraktivní prostory směrem do ulice Na Příkopě, o které byl velký zájem – dnes jsou již pronajaté a postupně se otevřou veřejnosti.

Trochu náročnější je situace ve vnitřním nádvoří, kde mají potenciální nájemci často obavy z menší viditelnosti – i vzhledem k tomu, že jiné pasáže v ulici Na Příkopě nebyly ve všech případech vždy úspěšné. Je to z hlediska pronájmů větší výzva. Navíc tyto prostory nejsou úplně typické. Přesto v projektu vidíme velký potenciál – počítáme s jeho propojením a rozšířením v rámci celé plochy Paláce Savarin. Chceme, aby se stal vstupní branou z ulice Na Příkopě do živého centra s obchody i kancelářemi.

Snažíme se k projektu přistupovat zodpovědně – nejde nám jen o to rychle obsadit prostory, ale najít nájemce, kteří do konceptu zapadnou a zůstanou dlouhodobě. Chceme, aby to celé dávalo smysl – jak ekonomicky, tak obsahově.

Takže zbytečně nepospícháte.

Zbytečně nepospícháme, ale tak jako každý správný obchodník se snažíme prostory obsazovat tak rychle, jak to jen jde. Ale jak jsem již zmínila, zároveň se snažíme přemýšlet o tom, kdo tam bude, aby to k sobě pasovalo dlouhodobě.

Dnes jsou v centrech měst trendem spíš konverze kancelářských budov na bytové jednotky, protože byty nejsou a jejich ceny stoupají. Zdá se mi to nebo jdete tak trochu proti proudu? I Palác Savarin bude mít kanceláře, jak jste zmínila.

Nemyslím si, že bychom šli proti proudu. Věřím, že kancelářské prostory v Praze 1 stále dávají smysl. Je tu řada firem, které chtějí sídlit právě v centru. A když se podíváte na to, jaké nové možnosti tam jsou, zjistíte, že téměř žádné. V minulosti jsem měla možnost pracovat na pronájmech projektů, jako jsou Florentinum nebo Masaryčka, a jsem přesvědčena, že o kanceláře v Savarinu bude zájem. Když dnes firma hledá větší kancelářské prostory na Praze 1, téměř není z čeho vybírat. A ani do budoucna se nechystá mnoho nových projektů. Firmy fungují v cyklech – po deseti letech se chtějí často posunout dál, mění se jejich potřeby, například s ohledem na velikost nebo typ prostor. Firmy chtějí jít třeba do něčeho nového a může to mít i souvislost s ESG požadavky. Ty jsou v rámci starších kancelářských budov velkou výzvou a je velmi těžké je naplnit. Věřím tedy, že poptávka po nových kvalitních kancelářích v centru bude stále existovat. Objem prostor, který v rámci Savarinu nabídneme, podle mého názoru odpovídá očekávané poptávce.

Kromě vaší práce jste poměrně aktivní na sociálních sítích, a to s projektem, který už funguje čtvrtým rokem a jmenuje se Female Leaders in Real Estate. Jaké má tato aktivita cíle?

Female Leaders in Real Estate neboli FLIRE je platforma, která funguje už čtvrtým rokem, a kde na základě členství sdružujeme ženy, které jsou aktivní v oboru real estate. Je jedno v jaké části toho oboru, ale musí se o něj nějakým způsobem alespoň zajímat. Naším hlavním cílem je obecně podporovat ženy a vzájemně je propojovat, tedy převážně networking. Důležitou součástí je také mentoring a vzdělávání žen, ať už z profesního hlediska nebo z pohledu osobního rozvoje. Cítily jsme, že je na trhu v tomto ohledu příležitost vytvořit takovou platformu, a že by to pro ženy mohlo být přínosné. Mohou se dozvědět něco nového z oblasti nemovitostí a dá se říct, že je to i taková forma byznysového klubu.

A kdo jsou členky a kolik jich v současnosti máte?

V současnosti máme již přes 120 členek, většinou jde o profesionálky z oblasti nemovitostí. Jsou to ženy, které přímo pracují v realitním oboru, nebo ve firmách, které s ním úzce souvisejí. Jde o opravdu široké spektrum oblastí působení – od developerů, přes realitní agentury, property, až po HR a marketing. Co se týče seniority, máme členky, které působí na vedoucích manažerských pozicích, ale věnujeme se i ženám na začátku kariéry. Chceme, aby se navzájem propojovaly a učily se jedna od druhé. Setkání pořádáme v různých formátech, jak online, tak osobně, aby si každá mohla vybrat to, co jí vyhovuje a co potřebuje pro svůj rozvoj. Velkou roli u nás hraje mentoring, ale nemusí to být jen tak, že seniorní členka mentoruje juniorní – často se stává i opak. Důležitá je rozmanitost zkušeností a možnost sdílení.

Vznikla ta potřeba vytvořit tento projekt i z nějakých zkušeností s tím, že ženy mají horší postavení v tom tvrdém realitním světě než muži?

Historicky byl realitní sektor hodně mužskou doménou. Dnes už je žen v tomto oborou bezesporu více, ale je také důležité se podívat na hierarchii v rámci firem. Ve vedení žen stále není dost. A myslím, že není důvod, proč by tam nemohly být zastoupeny více.  To byla jedna z našich motivací – podporovat ženy, aby se dostávaly na vedoucí pozice. A to, že ženy mají v řadě ohledů těžší podmínky, to není problém jen realitního byznysu, ale obecně. Ženy často řeší kromě kariéry i záležitosti spojené s rodinou. My se snažíme pomáhat ženám najít rovnováhu mezi prací a rodinou a také ukazujeme firmám, jaké nástroje mohou využít, aby tuto rovnováhu ženám usnadnily. Zároveň se snažíme ovlivnit i širší prostředí, spolupracujeme s různými institucemi a státními organizacemi, aby se podmínky zlepšily. Chceme pomáhat celé společnosti.

Text: Kateřina Ehrenbergerová

Foto: Ondřej Košík

Vizualizace: Crestyl

Mohlo by vás zajímat