V sále Centra architektury a městského plánování je rušno. Lidé přicházejí, usedají do řad, vyměňují si poznámky, v prostoru je cítit směs očekávání, napětí i zvědavosti. Právě tady, v místě, které se v posledních letech stalo veřejnou platformou pro debaty o budoucnosti Prahy, probíhá jedno z projednání nového Metropolitního plánu – dokumentu, na který odborná veřejnost i obyvatelé metropole čekali dlouhých dvanáct let. Vedení hlavního města jej nyní představuje jako zásadní milník v plánování dalšího rozvoje a jeho hlavní tváří je náměstek primátora pro územní rozvoj a územní plán Petr Hlaváček. „Plán směřuje ke komplexnímu městu krátkých vzdáleností a městu, které má dostatek vybavenosti,“ říká. Metropolitní plán ukazuje, jak proměnit bývalé průmyslové a dopravní areály v živé městské čtvrti, kde se nemá řešit jen počet bytů, ale především kvalita prostředí a života. „Praha nevyužívá dostatečně plochu, na které stojí. Kdyby se svým územím pracovala efektivněji, dokáže pojmout půl milionu dalších obyvatel,“ připomíná Hlaváček.
Metropolitní plán nejde jen po urbanistických principech, ale přináší i nástroje, jak rozvoj lépe koordinovat, například prostřednictvím plánovacích smluv mezi městem a developery. „Plánovací smlouvy zaručí, že se bude stavět s ohledem na potřeby města a obyvatel,“ říká Petr Hlaváček. Dokument sám byty nepostaví, ale nastavuje jasná pravidla hry a otevírá cestu k rychlejší a smysluplnější výstavbě. Právě o tom, jak může Metropolitní plán změnit Prahu, jaké má ambice i limity a co znamená pro budoucí podobu města, jsme si s Petrem Hlaváčkem povídali přímo v místě, kde se o něm dnes nejvíce diskutuje
