Pražský Smíchov čeká další velká proměna. Společnosti Penta Real Estate a Sekyra Group zahájily stavbu rezidenčního projektu Momentum, který míří na měnící se životní styl mladých městských profesionálů. Na místě někdejšího parkoviště vyroste moderní komplex, který do Prahy přinese dynamičtější pojetí takzvaného mikrobydlení.
Praha dlouhodobě vyniká vysokou mírou společenské soudržnosti. Lidé různých profesí a příjmů se zde stále přirozeně potkávají v každodenním životě. Podle nové analýzy Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) je rozmístění obyvatel v metropoli relativně rovnoměrné. Různé socioekonomické skupiny se v městských částech spíše mísí. Data však upozorňují na pozvolný nárůst rozdílů v některých lokalitách. Rozdělení města na izolované světy chudých a bohatých sice zatím nehrozí, trendy je ale potřeba bedlivě sledovat.
Nová dominanta Ostravy mění pohled na pracovní prostředí. V pořadu Česká architektura s Ivetou Královou na platformě Tvize představili architekti jedinečný koncept administrativní budovy Organica, která vyrostla na území bývalých dolů. Stavba ukazuje, jak lze skloubit průmyslovou historii města s organickým designem a moderními požadavky na udržitelnost. V diskuzi vystupují autoři projektu, architekti Ludvík Seko a Ladislava Hadačová.
Dlouho opuštěný industriální areál teplárny na pražském Veleslavíně definitivně ustupuje moderní městské architektuře. Developerské společnosti Penta Real Estate a EPD Group v rámci společného podniku položily základní kámen rezidenčního projektu BRIQUE. Investice ve výši přibližně 2,2 miliardy korun přinese do atraktivní lokality Prahy 6 více než stovku bytů a desítky řadových domů. Proměna zanedbaného území navíc probíhá v synergii s plánovaným rozkvětem sousedního historického zámečku a miliardovou modernizací železniční infrastruktury.
Nejznámější české horské středisko stojí na prahu nejvýznamnější urbanistické proměny ve své novodobé historii. Srdce Špindlerova Mlýna na levém břehu Labe, které dlouhodobě postrádá klasické městské centrum, získá v nadcházejících letech novou tvář. Urbanisticko-architektonická soutěž, do níž se původně přihlásilo 33 týmů, dospěla do své finální fáze. Tři renomované ateliéry odevzdaly dopracované návrhy, které mají ambici definovat prostor pro další generace. O tom, který koncept uspěje, spolurozhodují i samotní obyvatelé města. Na stole je totiž vize celoročně funkčního organismu, nikoliv jen sezónní turistické kulisy.
Developerská firma Penta Real Estate míří do rekordní stavební sezony. „V létě budeme mít v Praze rozestavěno deset projektů,“ říká její ředitel David Musil. Vedle luxusních rezidenčních staveb pokračuje i v přípravě kancelářských budov v nejatraktivnějších lokalitách hlavního města, a to v době, kdy část trhu spíše vyčkává. Firma zároveň potvrzuje svou odvahu vstupem do Londýna, kde rozjíždí nové projekty po boku Ballymore Properties. „Praha je výjimečné místo pro život, ale v developmentu potřebujeme víc tempa a odvahy stavět dál, lépe a výš,“ burcuje s úsměvem Musil při srovnávání českého a zahraničního realitního trhu.
Developerská skupina Urbanity posouvá hranice multifunkčního developmentu. V rámci svého oceňovaného areálu Urbanity Campus Tachov zahajuje výstavbu nájemního bydlení, které kombinuje vysoký architektonický standard s ambicí vyřešit jeden z největších pálivých problémů českého pohraničí – nedostatek dostupných a kvalitních bytů pro klíčové profese.
Když se projdete průměrným českým náměstím, pravděpodobně neuvidíte architekturu, ale křiklavé bannery, reklamní „áčka“ a nevkusné výlepy. Designérka Veronika Rút se rozhodla, že tento chaos, kterému se odborně říká vizuální smog, z tuzemských ulic vymaže. Od roku 2015 kultivuje veřejný prostor, nastavuje radnicím pravidla a ukazuje, že v přehlceném prostředí lidé nejen hůř nakupují, ale také se v něm cítí psychicky špatně. Její metodiku dnes testuje 25 měst a její manuály používají i giganti jako Plzeňský Prazdroj nebo Správa železnic.
Pražské Vysočany pokračují v proměně z industriálního srdce metropole v moderní rezidenční hub. Aktuálním milníkem této evoluce je zahájení prodeje budovy B v rámci projektu Kolbenova Park. Třetí etapa přináší na trh 214 bytových jednotek a potvrzuje strategický význam lokality, která kombinuje odkaz průmyslové historie s ambiciózními požadavky na současný městský urbanismus.
Brutalistický klenot nad Emauzy, který po desetiletí formuje vizuální identitu pražského urbanismu, stojí na prahu zásadní transformace. Areál Pragerových kostek, sídlo Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) a Centra architektury a městského plánování (CAMP), projde první rozsáhlou obnovou od svého dokončení v roce 1973. Modernistický komplex se na čas uzavře veřejnosti, aby se mohl adaptovat na technologické i společenské nároky jednadvacátého století. Než se však stavební stroje zakousnou do konstrukcí, promění se ikonické prostory v dějiště intenzivního kulturního loučení, které propojí českou uměleckou avantgardu, ekologickou recyklaci a komunitní život.
