V kovodílně u Olomouce se z oceli mezi lisy a svářečkami rodí šperky pro módní přehlídky i sochy do galerií a veřejného prostoru.
Pozemek, na kterém stojí dům Jana Dostála u Olomouce, působí, jako byste vkročili do bývalého kamenolomu. Je to místo ze světa fantazie, kde se příroda i lidská představivost spojily v jednom. Sauna, která se nachází na nejvyšším místě zahrady, jako by držela nad pozemkem hlídku a bedlivě sleduje vše, co se děje dole. Vířivka, pevně usazená na vysoké kovové noze, připomíná malé dračí hnízdo. Nyní pod ní vzniká bazén a v budoucnu prý dorazí i dva oceloví draci. Právě v tomto prostředí, mezi fantaskními stavbami a monumentálními sochami, začíná náš rozhovor s jedním z nejvýraznějších současných českých sochařů. Díla Jana Dostála, inspirovaná přírodou a organickými tvary, už dávno opustila Moravu a našla si své místo ve veřejném prostoru i prestižních galeriích doma i v zahraničí. Světovou pozornost získal mimo jiné plastikou Mrak, která v roce 2020 zdobila český pavilon na Expo v Dubaji. Během let pracoval s hlínou, dřevem i kovem, ale právě kov se stal jeho celoživotní vášní. „Je tvárný a vydrží navždy,“ říká, když nás po návštěvě domu zavede do svého rozlehlého ateliéru, který se spíš podobá velké dílně plné nářadí, strojů, vysokozdvižných vozíků a jeřábů.
Mexické architektonické studio Productora oživilo historii v srdci Mexico City. Bývalá textilní továrna z 20. let minulého století, která byla svědkem mnoha proměn, se díky promyšlené transformaci přeměnila na pulsující centrum kreativity a inovací, které vlastní kanceláře a studia sdílejí s řadou dalších ateliérů.
