Sociální rozmanitost jako značka Prahy. Nová analýza odkrývá, jak se mění složení jednotlivých čtvrtí
Praha dlouhodobě vyniká vysokou mírou společenské soudržnosti. Lidé různých profesí a příjmů se zde stále přirozeně potkávají v každodenním životě. Podle nové analýzy Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) je rozmístění obyvatel v metropoli relativně rovnoměrné. Různé socioekonomické skupiny se v městských částech spíše mísí. Data však upozorňují na pozvolný nárůst rozdílů v některých lokalitách. Rozdělení města na izolované světy chudých a bohatých sice zatím nehrozí, trendy je ale potřeba bedlivě sledovat.
Geografie pražských sociálních vrstev
Rezidenční segregace nepředstavuje pouze rozdíly v příjmech. Odráží celkové postavení obyvatel na trhu práce, od vysoce kvalifikovaných profesí po manuální obory. Koncentrace zmíněných skupin vykazuje jasné geografické vzorce.
Lidé z nižších sociálních skupin žijí nejčastěji na některých sídlištích, v částech vnitřního města a na okrajích u průmyslových areálů. Typickými příklady jsou Černý Most, Horní Počernice nebo oblasti Libně a Vysočan. Vyšší střední třída naopak vyhledává tradiční čtvrti s dobrou občanskou vybaveností a skvělou prostupností území, jako jsou Dejvice, Letná a Vinohrady. Nejvyšší třída se pak koncentruje v novější rezidenční výstavbě. Mezi vyhledávané lokality patří Jinonice, Hrdlořezy nebo Holešovice.
Konec izolovaných ostrovů v plánování města
Právě v oblastech s novou prémiovou výstavbou hrozí vznik fenoménu takzvaných gated communities. Uzavřené rezidenční areály omezují přístup veřejnosti a izolují své obyvatele od zbytku města. Náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček označuje neprůchozí komplexy za pozůstatek nekoordinovaného plánování devadesátých let.
Současná městská politika se snaží popsaným izolovaným ostrovům předcházet. Veřejný zájem dnes chrání aktivní práce IPR Praha a plánovací smlouvy mezi městem, městskými částmi a soukromými investory. Klíčovým nástrojem pro ochranu volného pohybu metropolí bude také připravovaný Metropolitní plán. Podle ředitele IPR Praha Ondřeje Boháče je pro zdravý rozvoj města nezbytné podporovat sociálně různorodé prostředí skrze dostupnou bytovou výstavbu a vyvážený mix funkcí v každé čtvrti.
Bohaté satelity versus průmyslové zázemí
Podobný vývoj jako samotná metropole vykazuje i širší Pražský metropolitní region, kde celková míra segregace zůstává nízká. V zázemí města se však sociální nůžky rozevírají specifickým způsobem. Vysokopříjmové domácnosti se výrazně koncentrují v obcích v bezprostřední blízkosti Prahy, které zasáhla masivní rezidenční suburbanizace. Mezi bohaté satelity patří Černošice, Dolní Břežany, Jesenice nebo Zdiby.
Opačný trend je patrný u sociálně slabších skupin obyvatel. Tyto rodiny a jednotlivci se koncentrují ve větší vzdálenosti od hlavního města. Často jde o menší obce s vazbou na velké průmyslové nebo zemědělské podniky, které nabízejí ubytovny pro pomocné pracovníky. Daný typ osídlení se projevuje i ve větších regionálních centrech v okolí Prahy, jako jsou Kladno, Neratovice, Beroun nebo Benešov.
