Ikona se mění. Pragerovy kostky čeká největší rekonstrukce v dějinách, CAMP se dočasně stěhuje
Brutalistický klenot nad Emauzy, který po desetiletí formuje vizuální identitu pražského urbanismu, stojí na prahu zásadní transformace. Areál Pragerových kostek, sídlo Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) a Centra architektury a městského plánování (CAMP), projde první rozsáhlou obnovou od svého dokončení v roce 1973. Modernistický komplex se na čas uzavře veřejnosti, aby se mohl adaptovat na technologické i společenské nároky jednadvacátého století. Než se však stavební stroje zakousnou do konstrukcí, promění se ikonické prostory v dějiště intenzivního kulturního loučení, které propojí českou uměleckou avantgardu, ekologickou recyklaci a komunitní život.
Architektura pro 21. století: Návrat k původní vizi
Důvod k rozsáhlému stavebnímu zásahu je pragmatický, ale ambice projektu míří mnohem výše než jen k pouhé údržbě. Současný stav budov totiž neodpovídá moderním standardům energetické efektivity, požární bezpečnosti ani technického zázemí. Cílem plánovaných úprav, na jejichž rozpracování spolupracovali architekti ze studia IXA, je však citlivá adaptace celého souboru budov v těsném sousedství kláštera Na Slovanech. Rekonstrukce proběhne plně v duchu původní autorské vize architektů Karla Pragera a Jiřího Kadeřábka.
Podle Ondřeje Boháče, ředitele Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, představuje tato nezbytná oprava jedinečnou příležitost, jak naplnit původní smysl této výjimečné stavby, a ještě více ji zpřístupnit veřejnosti. Záměrem je, aby se celý areál po obnově proměnil v živé a otevřené místo určené pro setkávání lidí. Právě v tomto otevřeném duchu se nese i červnový program s výstižným názvem Stavba povolena, který symbolicky uzavírá stávající éru působení v Emauzích.
Retrospektiva pražských vizí a umělecká transformace prostoru
Závěrečná fáze života CAMPu v jeho dosavadní podobě nabízí ohlédnutí za klíčovými tématy, která hýbala metropolí. Program odstartovala audiovizuální smyčka vybraných výstav, jež rekapituluje zásadní projekty zaměřené na budoucnost a rozvoj dopravy, jako jsou Pražské priority či Propojené město. Návštěvníci mají možnost znovu projít transformace velkých území typu Smíchovského a Žižkovského nádraží, prozkoumat proměny krajiny ve výstavě Město a rieka, nebo nahlédnout do nedávné historie prostřednictvím projektů Architektura 58–89 a Asanace. Výstava neopomíjí ani mezinárodní stopu, kterou v CAMPu zanechali fotograf Iwan Baan s projektem Prague Diary a multimediální umělec Refik Anadol s instalací Prague Dreams.
V polovině června pak prostory projdou radikální proměnou, kdy se architektura stane plátnem pro patnáct výrazných osobností české vizuální scény. Site-specific intervence sem vnesou autorské rukopisy umělců, mezi nimiž figurují David Böhm a Jiří Franta, Epos 257, Jan Fabián, Krištof Kintera, Tomáš Moravec, Benedikt Markel, Maxmilián A. Mootz, Tomáš Staněk, Agáta Tichá, Lenka Tyrpeklová, Tomáš Svoboda, Timo, Erika Velická a Vladimir 518. Celý tvůrčí proces transformace budovy bude přístupný veřejnosti a vyvrcholí v závěru měsíce.
Štěpán Bärtl, vedoucí Centra architektury a městského plánování, k tomu podotýká, že loučení s Pragerovými kostkami bylo koncipováno jako velká oslava první éry instituce. Cílem je dát materiálům ze starých instalací druhý život a umožnit lidem prožít areál v podobě, v jaké už ho nikdy neuvidí. Zároveň potvrzuje, že instituce se již připravuje na novou kapitolu a brzy představí náhradní lokalitu, kam se po dobu rekonstrukce přesune.
Cirkulární design: Když materiály dostávají druhou šanci
Důležitým pilířem loučení s Emauzy je udržitelnost a principy cirkulární ekonomiky, které se promítnou do série recyklačních dílen. Mladí čeští designéři Adam Kvaček, Matěj Coufal a multimediální umělkyně Denisa Šváchová, pro něž je práce s použitými materiály přirozenou součástí tvorby, ukážou veřejnosti praktické možnosti využití stavebního a výstavního odpadu.
Návštěvníci si pod jejich vedením budou moci sami vyzkoušet transformaci materiálů pocházejících přímo z budovy a jejích minulých expozic. Z vyřazených výstavních panelů tak pod rukama účastníků vzniknou funkční stoličky a úložné boxy, staré materiály se promění v elegantní lampičky a vysloužilé výstavní bannery poslouží jako základ pro originální tašky. Tato iniciativa demonstruje, jak může architektura i v momentě zániku své dočasné formy generovat novou hodnotu.
Poslední zhasnutí neonu a nová adresa na obzoru
Od července CAMP na své dosavadní adrese zhasne ikonický neon a zahájí proces stěhování. Ani během letních měsíců však z veřejného prostoru nezmizí. Pro letní sezónu jsou naplánovány oblíbené plavby lodí, architektonické procházky CAMP Tour, běžecké tréninky v rámci Archirun Clubu či příměstské tábory. Informace o rozvoji Prahy budou kustodi i nadále šířit prostřednictvím pravidelných CAMP Pointů. Od podzimu pak instituce zahájí plnohodnotný provoz na nové, dočasné lokaci.
Vyvrcholením sedmiletého působení v Pragerových kostkách se stane celodenní Closing Party naplánovaná na 25. června. Program propojí generace od ranních dětských Archihrátek až po večerní komentovanou prohlídku uměleckých intervencí pod vedením kurátorky Denisy Václavové. Návštěvníci se budou moci zapojit do kolektivního tvoření v Bílém sále či navštívit sítotiskovou dílnu s Knedlo Zelo Wear. Atmosféru rozlučky podtrhne gastronomická scéna zastoupená značkami Tamarind Tree, Le Pizze di Frankie a místní kavárnou. S příchodem noci se venkovní brutalistické fasády naposledy rozzáří pod taktovkou ambientní světelné instalace od vizuálního studia Lunchmeat, což definitivně uzavře jednu z nejvýraznějších kapitol moderní pražské kulturní topografie.
