Jak bude vypadat Žižkov City
Koleje se změní v bulváry a nádraží v srdce města
Na Žižkově se dlouhá léta čekalo na změnu územního plánu, na shodu města s developery, na chvíli, kdy se obrovská prázdná plocha bývalého nákladového nádraží přestane tvářit jako slepé místo na mapě Prahy. A nyní se zdá, že ta chvíle konečně přišla – Žižkov City má ambici stát se jednou z nejzásadnějších proměn pražského města tohoto století.
Brownfield je šance, ne problém
Pražské brownfieldy dnes patří k nejcennějším rozvojovým územím města. Vedle neméně významných rozvojových území, jako jsou ta na Smíchově a Rohanu, přichází developerská společnost Sekyra Group i na Žižkov – konkrétně do rozsáhlého areálu Nákladového nádraží Žižkov, který byl po desetiletí symbolem nevyužitého potenciálu. Monumentální funkcionalistická budova z třicátých let minulého století stála uprostřed prázdna jako tichý svědek industriální minulosti, obklopena kolejemi, náletovou zelení a improvizovanými parkovišti. Právě tahle budova se stává klíčem k celé transformaci. Projekt Žižkov City, na němž se Sekyra Group podílí, chce v městotvorném dialogu společně s dalšími developery Penta Real Estate a Central Group vybudovat na místě tohoto bývalého žižkovského překladiště novou pražskou čtvrť postavenou na respektu k historické dominantě a na ambici vytvořit plnohodnotnou městskou čtvrť, nikoli izolovaný rezidenční ostrov.
Třicet hektarů nového města
Území o rozloze přibližně třiceti hektarů má v příštích letech projít zásadní proměnou. Vzniknout zde má sedm a půl tisíce bytů, z toho přibližně tři tisíce v režii Sekyra Group, doplněné o občanskou vybavenost, školy, obchody, služby a výrazný podíl zeleně. Nová čtvrť má být domovem pro tisíce obyvatel, ale zároveň místem, kam budou jezdit lidé z celé Prahy – za kulturou, veřejným prostorem i každodenními službami. Převážně rezidenční charakter území vyvažuje právě památkově chráněná budova nákladového nádraží s přibližně šedesáti tisíci metrů využitelných ploch. Po plánované revitalizaci se má proměnit v kulturně-společenské centrum celoměstského významu. A nejen to: mezi jejími „rameny“ vznikne nové centrální náměstí, které má ambici konkurovat největším pražským veřejným prostorům – svou velikostí odpovídá horní polovině Václavského náměstí.
Historie jako kotva nové čtvrti
Ačkoliv se na Žižkově plánuje zcela nová čtvrť, její srdce zůstane pevně ukotveno v historii. Funkcionalistická budova nákladového nádraží, největší dochovaná stavba svého druhu v Praze, dostává po letech nejistoty jasnou budoucnost. Kromě kulturních a společenských funkcí se počítá i s citlivou nástavbou, která by mohla nabídnout prostor pro městské byty – tedy kombinaci památkové ochrany a současných potřeb města. Z náměstí se pak rozvine souvislý pás zeleně kopírující trasu původní železnice, který propojí celé území podélně. Kolmo na něj vznikne nová severojižní osa se stromořadím mezi ulicemi U Nákladového nádraží a Malešickou, která má ambici stát se jedním z hlavních městských bulvárů této části Prahy.
Architektura jako kolektivní práce
Ještě před definitivním schválením změny územního plánu se Sekyra Group spolu s městem rozhodly neztrácet čas. Paralelně proto probíhal architektonický workshop s nezávislou porotou, jehož cílem bylo prověřit podobu prvních domovních bloků i veřejných prostranství. Výsledkem je výběr čtyř architektonických týmů – UNIT architekti, Klaska ltd, edit! architects a majo architekti. Každý z týmů navrhl dva bloky a jejich okolí. Bloky jsou výrazně větší než ty ve Smíchov City, každý má pojmout zhruba šest stovek bytů, a pracují s jednotnou podlažností kolem osmi nadzemních podlaží, místy akcentovanou výškovými dominantami až do dvanácti pater. Jak upozorňuje Leoš Anderle ze společnosti Sekyra Group, jde i o signál vyspělosti české architektonické scény: zatímco dříve se velké bloky raději dělily mezi více ateliérů, dnes už je možné svěřit celý blok jednomu architektovi a dosáhnout přesvědčivého výsledku.
Město pro pěší, ne pro auta
Jedním z klíčových témat projektu je doprava. V rámci plánovacích smluv s městskou částí Praha 3 a magistrátem se developer zavázal držet pouze minimální počet parkovacích stání dle Pražských stavebních předpisů a neumisťovat parkování do ulic. Cílem je čtvrť, která bude skutečně přátelská k pěším a kde veřejný prostor nebude obětován automobilům. Parkování je soustředěno převážně pod zemí – řešení urbanisticky čisté, ale ekonomicky náročné. Jak otevřeně zaznívá, náklady na podzemní parkování se promítají do cen bytů, což otevírá širší debatu o udržitelnosti současných dopravních nároků ve městech a o nutnosti rozvoje městské i regionální infrastruktury.
Nová čtvrť, dlouhý časový horizont
Žižkov City má ambici stát se domovem pro zhruba šest tisíc obyvatel, nabídnout aktivní parter, školy, kulturní instituce i velkorysé veřejné prostory. Celkové investice se odhadují na přibližně dvacet pět miliard korun. První domy mají vyrůst v okolí historické budovy směrem k ulici Jana Želivského, rekonstrukcí projde i ulice U Nákladového nádraží. Stavět by se mělo začít na přelomu let 2027 a 2028, přičemž výstavba bude probíhat postupně po řadu let. I to je pro podobně rozsáhlé projekty typické – město zde nebude vznikat najednou, ale postupně, v dialogu s realitou, i s tím, jak se budou měnit potřeby Prahy. Žižkov City se může stát vzorovým příkladem transformace brownfieldu: místem, kde se potkává historie s novou architekturou, bydlení s kulturou a kde udržitelný rozvoj není jen heslem, ale skutečným urbanistickým rámcem každodenního života.
