Investice do lidského kapitálu: Samotný titul už nestačí, budoucnost patří živým profesním komunitám
Trh vysokoškolského vzdělávání prochází zásadní proměnou. Doba, kdy k úspěšné kariéře stačil formální diplom ze zavedené instituce, definitivně končí. Na scénu nastupuje nová generace studentů i manažerů, která od studia vyžaduje okamžitou reálnou hodnotu, kontakty a schopnost obstát v prostředí neustálých změn. Podle Jiřího Koleňáka, CEO NEWTON University Group, se právě v tomto bodě láme chleba mezi tradičním přístupem a moderním vzděláváním. Vzniká tak zcela nový prostor pro transformaci celého odvětví, kde akademická teorie musí ustoupit flexibilitě a přímému propojení s byznysovou praxí.
Konec pasivního přijímání informací
Trh soukromého vysokého školství v Česku se začíná velmi ostře diferencovat. Zákazníci vzdělávacích institucí, tedy samotní studenti, již nehledají pouhé potvrzení o absolvování školy.
„Na trhu dnes velmi jasně vzniká skupina lidí, kterým už samotný titul nestačí. Nehledají jen formální potvrzení vzdělání, ale skutečnou přidanou hodnotu — kompetence, kontakty, zkušenost, osobní rozvoj a schopnost obstát v rychle se měnícím světě. A právě tím se začíná soukromé vysoké školství výrazně diferencovat,“ vysvětluje exkluzivně v rozhovoru pro Adresu, Jiří Koleňák.
Tento posun v myšlení mění od základů strategii, s jakou musí progresivní univerzity k výuce přistupovat. Už nejde o izolované přednáškové sály, ale o budování komplexních platforem.
„Vzniká prostor pro školy, které dokážou nabídnout mnohem víc než pouze výuku. Pro školy, které vytvářejí silné prostředí propojující studenty, firmy, odborníky, podnikatele i reálné projekty. Uchazeči dnes výrazně více sledují, jaká komunita kolem školy vzniká, jaké příležitosti jim studium otevře a zda jim pomůže posunout se profesně i lidsky,“ popisuje šéf NEWTON University.
Studenti se transformovali z pasivních posluchačů do role aktivních partnerů a investorů, kteří velmi rigidně měří návratnost svých prostředků a času.
„Současně se mění i očekávání studentů. Nechtějí být pasivními příjemci informací. Chtějí si na věci sáhnout, diskutovat, tvořit, podnikat a řešit reálné situace. Vnímají vzdělání jako investici a velmi rychle poznají, zda jim škola pomáhá rozvíjet kompetence pro skutečný svět. Právě proto si myslím, že budoucnost budou mít školy, které dokážou spojit akademickou kvalitu s vysokou mírou praktické relevance a současně kolem sebe vytvoří živý ekosystém lidí, firem a příležitostí,“ dodává Koleňák.
Management jako podceňované řemeslo
Při pohledu na nastupující generaci lídrů vyzdvihuje Jiří Koleňák jejich technologickou suverenitu a globální mentalitu. Mladí manažeři disponují vlastnostmi, které starším ročníkům často chyběly. Přirozeně pracují s dynamikou změny, nemají problém rychle se učit, kombinovat obory, používat technologie nebo přemýšlet globálně. Velkou výhodou je také jejich větší citlivost na firemní kulturu, smysluplnost práce a kvalitu vztahů v týmu.
Narážejí však na limity v oblastech, které nelze vyčíst z učebnic ani automatizovat softvérem. Management je totiž v první řadě řemeslo, které vyžaduje praktickou zkušenost s krizovým řízením.
„Management bývá někdy podceňovaný jako řemeslo. Mnoho lidí získá velmi rychle formální pozici, ale chybí jim zkušenost s vedením lidí pod tlakem, s rozhodováním v nejistotě nebo s dlouhodobou odpovědností za výsledky. Dnes už nestačí být pouze odborně silný nebo dobře prezentovatelný. Manažer musí zvládat pracovat s energií týmu, konfliktem, prioritami i vlastní psychickou odolností. A právě tady vzniká obrovský prostor pro kvalitní manažerské vzdělávání propojené s realitou firemního prostředí,“ upozorňuje Koleňák.
Lidský úsudek v éře algoritmu
Nástup umělé inteligence a technologická revoluce mění základy leadershipu. Informace se staly komoditou, což zásadně mění pravidla hry na trhu práce. Schopnost informace najít, která dříve představovala jasnou konkurenční výhodu, dnes už zkrátka nestačí. Klíčovou se stává dovednost tyto informace interpretovat, kriticky vyhodnotit a správně zasadit do kontextu.
S enormním množstvím dat přichází také tlak na rychlost exekuce. AI sice dokáže zpracovat analýzy, finální krok ale zůstává na člověku.
„AI zároveň dramaticky zrychluje tempo rozhodování. Manažeři budou mít k dispozici více dat, více analýz a více doporučení než kdykoliv v historii. Paradoxně tím ale ještě více poroste význam lidského úsudku, schopnosti nést odpovědnost a orientovat se v situacích, které nejsou černobílé,“ konstatuje Koleňák.
Tato změna paradigmatu kompletně překopává i pojetí manažerské autority uvnitř firemních struktur.
„Mění se i leadership. Autorita už nebude stát na tom, kdo má nejvíce informací. Bude stát na schopnosti vytvářet směr, dávat věcem smysl, spojovat lidi a rozhodovat v prostředí vysoké nejistoty. Technologie budou extrémně silným nástrojem. Ale stále to budou lidé, kdo ponese odpovědnost za důsledky rozhodnutí,“ deklaruje šéf NEWTON University.
Rigidní akademický model versus dynamická transformace
Aby univerzity dokázaly na tento vývoj reagovat, musí opustit zastaralé struktury. Svět se mění příliš rychle na to, aby školství zůstávalo v minulém století. Část akademického prostředí stále funguje v logice stabilního světa, jenže realita dnešní ekonomiky je mnohem dynamičtější. Firmy nutně potřebují lidi, kteří se umí rychle adaptovat, spolupracovat napříč obory a učit se v průběhu celé kariéry.
Řešením podle Koleňáka není kosmetická úprava osnov, nýbrž hluboká strukturální integrace akademického světa s tím komerčním.
„Univerzity proto musí výrazně posílit propojení s praxí. A tím nemyslím jednorázové přednášky lidí z firem. Myslím skutečné zapojení studentů do projektů, rozhodování, podnikání, vývoje produktů nebo řešení reálných problémů. Současně poroste význam modularity a celoživotního vzdělávání. Budoucnost pravděpodobně nebude o jednom titulu na začátku kariéry, ale o průběžném doplňování kompetencí podle toho, jak se mění svět i jednotlivá odvětví.“
Tento tlak navíc naráží na realitu napříč všemi sektory hospodářství, nikoliv pouze v technologické sféře. Obrovskou transformací procházejí oblasti jako development, energetika, zdravotnictví, doprava, výroba, finance, média i veřejná správa.
„Všude roste tlak na strategické myšlení, práci s daty, schopnost řídit změnu a orientovat se v komplexním prostředí. Univerzity proto musí připravovat lidi nejen na první pracovní pozici, ale hlavně na schopnost dlouhodobě obstát ve světě, který se bude měnit rychleji než kdykoliv předtím,“ doplňuje Koleňák.
Emoční inteligence jako klíčová dovednost budoucnosti
S tím, jak technologie přebírají rutinní úkoly, se do popředí dostávají takzvané měkké dovednosti. Ty se stávají hlavní zbraní moderních lídrů. Jejich důležitost je dnes vyšší než kdykoliv předtím. Technologie totiž postupně přebírají část analytické a operativní práce, ale lidské vztahy, důvěra a schopnost vést lidi zůstávají stoprocentně nenahraditelné.
Klasický direktivní styl řízení založený na příkazech je v moderním byznysu nefunkční. Role manažera se posouvá do pozice tvůrce firemního prostředí.
„Moderní management už není postavený pouze na kontrole a zadávání úkolů. Je mnohem více o schopnosti vytvářet prostředí, ve kterém lidé dokážou podávat výkon dlouhodobě, spolupracovat a zvládat změny bez ztráty energie a motivace. Velmi důležitá bude také schopnost komunikovat komplexní témata jednoduše a srozumitelně. Svět je stále složitější, ale lidé potřebují jasnost, orientaci a důvěru. A právě to bude jedna z klíčových rolí kvalitních manažerů i lídrů,“ uzavírá Jiří Koleňák s tím, že klíčem k úspěchu bude strategické vidění světa v širších demografických, energetických i společenských souvislostech.
