Hudba u Vltavy
Dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG) představilo začátkem roku architektonickou studii Vltavské filharmonie, která slibuje čtyři sály, knihovnu, kavárny a restaurace. Hlavní sál byl přepracován, aby nabídl lepší výhled a optimální akustiku, stejně jako zkušebna orchestru, která doznala změn pro dosažení nejlepších akustických podmínek. Pro veřejnost byly přidány eskalátory, které zlepší přístup na střechu budovy. Upravený školní sál se pyšní vylepšenou akustikou a denním světlem. Design budovy navíc umožňuje lepší propojení s nábřežím a viaduktem. Umístění filharmonie v oblasti Bubny-Zátory má navíc za úkol oživit tento brownfield a také podnítit výstavbu nové čtvrti pro 25 tisíc lidí. Vltavská filharmonie tak nechce být jen významným kulturním centrem, ale i katalyzátorem městského rozvoje.
V Praze vznikl nejnovější koncertní sál pro symfonickou hudbu před více než sto lety. Nejmladší z nich, Smetanova síň Obecního domu, byla otevřena koncem roku 1912, zatímco Dvořákova síň Rudolfina dokonce v roce 1885. I když oba sály prošly mnoha rekonstrukcemi, stále se jedná o historické budovy. Nejenže již neodpovídají standardům 21. století, ale ani akustickým požadavkům pro koncerty symfonické hudby. Není tedy překvapením, že už roky se v Praze diskutuje o potřebě postavit novou budovu filharmonie, která bude splňovat současné nároky na moderní kulturní zařízení pro hlavní město. A jak už to tak u projektů významných staveb bývá, má nejen řadu podporovatelů, ale i kritiků a odpůrců.
Vltavská filharmonie chce být nejen novou pražskou dominantou a kulturním centrem, ale i katalyzátorem rozvoje nového centra hlavního města.
Vedení Prahy oznámilo vítěze mezinárodní architektonické soutěže na podobu Vltavské filharmonie už v roce 2022. Vítězem architektonické soutěže se stalo dánské architektonické studio Bjarke Ingels Group, které začátkem letošního roku dokončilo detailní architektonickou studii. Do mezinárodní architektonické soutěže o podobu Vltavské filharmonie, kterou vyhlásilo hlavní město Praha společně s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy, se přihlásilo celkem 115 týmů z 25 zemí, k účasti bylo předem vyzváno také 5 renomovaných architektonických ateliérů. V listopadu 2021 oznámila mezinárodní porota vybrané finalisty. Ti odevzdali 19 soutěžních návrhů, ze kterých v roce 2022 vzešel zmíněný vítěz, Bjarke Ingels Group. Kromě nich se do finále soutěže dostali i ALA + OV-A, MVRDV, OFFICE KGDVS + Christ & Gantenbein, Mecanoo + CHYBIK+KRISTOF, Barozzi Veiga + Atelier M1, SouFujimoto Architects, Cobe + Lundgaard & Tranberg Architects, ŠÉPKA ARCHITEKTI, Henning Larsen Architects, Carrilho da GraçaArquitectos, JAJA Architects, Bevk Perović Arhitekti, Petr Hájek Architekti, DillerScofidio + Renfro, Snøhetta, Ateliers Jean Nouvel, David Chipperfield Architects +Jakub Cigler architekti a SANAA.
Vltavská filharmonie slibuje nejen výjimečné hudební zážitky, ale i celkovou revitalizaci a modernizaci jedné z klíčových oblastí Prahy. Projekt realizace nového koncertního domu by měl být podle vedení Prahy zásadním impulsem pro rozvoj nového centra. Chce lokalitě nabídnout zajímavou stavbu, ale především novou kulturní a architektonickou dominantu města. Ambicí Prahy je prosazovat se nejen jako město památek, ale i jako centrum inspirativní živé kultury. A právě realizace nové budovy Vltavské filharmonie má za úkol tuto ambici výrazně podpořit. Vltavská filharmonie chce být živým a otevřeným prostorem sloužícím nejen Pražanům, ale i návštěvníkům z celé republiky a stát se významným kulturním i turistickým cílem pro návštěvníky Prahy z celého světa.
Nová budova filharmonie chce také přinést zásadní proměnu okolí a dopravy. Terén v oblasti dnešní magistrály má být srovnán, tramvaje už nebudou zajíždět dolů k vestibulu metra, ale projedou pod železniční tratí za filharmonií. Silniční doprava bude vedena tunelem pod budovou filharmonie, což zlepší dopravní situaci a zpřístupní okolí. Současná Vltavská je neuspořádané, neutěšené a velmi rušné místo, ale s velkým potenciálem stát se novým městským centrem. Propojuje dvě části Prahy 7 – horní a dolní Holešovice, které se zde setkávají s řekou. Jedná se o transformační území Holešovice – Bubny – Zátory, jeden z největších a nejdůležitějších pražských brownfieldů. Již sto padesát let se zde shromažďují zásadní urbanistické impulzy, které by mohly být přeměněny do nového klíčového veřejného prostoru. Prostor Vltavské obsahuje mnoho výškových úrovní, které dohromady a mezi sebou fungují nedostatečně a neefektivně. V současné podobě tvoří spíše bariéry než plynulé spojnice.
Vltavská je již po několik generací chápána jako potenciální součást širšího centra Prahy. A dlouhá desetiletí se hledá typ veřejné stavby, která by svým významem tento potenciál naplnila a zároveň se stala jednou z celoměstských dominant. Ze zkušeností z mnoha evropských měst je známo, že veřejná kulturní stavba, jako je nový koncertní dům, může být účinným hybatelem rozvoje lokality. Význam Vltavy vždy byl, je a bude zásadní pro jeho rozvoj. Řeka Vltava je odpradávna určujícím prvkem urbanistického uspořádání hlavního města, které vzniklo, rostlo a rozvíjelo se podél ní.
