
Tag: "umeni"


S vůní benzínu a barvy. Cesta vysočanské Pragovky ke světovému umění
Industriální architektura má zvláštní dar. Místa, kde se kdysi v potu tváře ohýbal kov a montovaly motory, dnes přitahují lidi s vizí. Vysočanský areál, v němž sídlila světoznámá firma Praga, nezanikl. Transformoval se. Pragovka Art District se stala pulzujícím kreativním epicentrem, které podněcuje ke sdílení různých uměleckých přístupů mezi tvůrčími komunitami. Srdcem tohoto uměleckého centra je budova E Factory, jejíž prostory slouží jako ateliéry pro několik desítek umělců různého zaměření. Je to originální místo, kde se může svobodně potkávat a navzájem obohacovat široká veřejnost se současnou uměleckou scénou – ať už při výstavách, koncertech, nebo v letních měsících u plátna letního kina. Nahlédli jsme za dveře tří tamních ateliérů, kde vznikají díla rezonující od Prahy až po Miami.

Labyrint příběhů v kulisách UNESCO. Gabriela Rachidi dává Festivalu Krumlov světový rozhled i jemný cit
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov každoročně oživuje jedinečný genius loci tohoto historického města tím, že bohatým hudebním programem propojuje kulturní tradici se současností. Jeho 35. ročník s podtitulem Labyrint příběhů letos promění čtrnáct koncertních míst v prostor, kde se hudba a vyprávění slévají v jeden hluboký zážitek. V čele tohoto festivalového organismu stojí jeho majitelka a ředitelka Gabriela Rachidi. Do jeho vedení vnáší zkušenosti ze světoznámé londýnské agentury, Velšské národní opery, produkce koncertů s hvězdami klasického světa i z působení v porotě evropské televizní talentové show. Absolventka pražské HAMU, jejíž studia obohatily také bostonská Berklee College of Music a pařížská Sorbonna v sobě spojuje světový manažerský rozhled s jemným citem. V otevřeném rozhovoru popisuje, jak se její zkušenosti ze čtyřech zemí promítají do náročné reality velkého open-air projektu, co obnáší vyjednávání s agenty světových hvězd i jak vnímá roli matky dvou dcer v oboru, který namísto iluzorní harmonie vyžaduje upřímné životní kompromisy.

Od motorů k umění. Z pražské Pragovky se stává živý Art District, kde firmy sídlí vedle umělců
Bývalá továrna na automobily, kde se kdysi pod nánosy černouhelného kouře montovaly legendární nákladní vozy Praga, prochází největší proměnou ve své historii. Vysočanský industriální areál Pragovka se pod taktovkou developera Mount Capital mění v moderní městskou čtvrť, jejímž středobodem je kultura, kreativní byznys a autentický komunitní život. Architektonická dominanta areálu, památkově chráněná budova E Factory ze třicátých let minulého století, se stává magnetem nejen pro etablované umělce a generaci nastupujících umělců, ale také pro nadnárodní korporace, které vyměňují sterilní skleněné kanceláře za industriální architekturu s neopakovatelným geniem loci.

Světlo jako zdroj emocí. Lucie Koldová navrhuje interiéry pomocí vrstvení světelných zón
Prestižní mezinárodní ocenění, zakázky pro globální lídry na trhu a rukopis, který bezpečně poznáte podle hry s velkorysými proporcemi. Produktová a průmyslová designérka Lucie Koldová patří k nejúspěšnějším tvářím současné české kreativní scény s výrazným mezinárodním přesahem. Její jméno má silný zvuk ve světových metropolích, přesto dnes tvoří z Prahy. V exkluzivním pohledu do svého myšlení odkrývá, proč je pro ni vizuální dojem důležitější než praktičnost, jak světlo formuje lidskou psychiku a z jakého důvodu se pohled mladé generace na investice do bydlení významně proměňuje.
Demokratizace estetiky: Barbora Půlpánová boří mýty o nedostupném umění a učí Čechy sběratelství
Zkušenosti z prestižního aukčního domu Christie’s přetavila v unikátní projekt, který otevírá dveře do světa galerií i těm, kteří dosud váhali. Barbora Půlpánová skrze EduArt Experience buduje komunitu, kde se investiční chladnokrevnost potkává s ryzí emocí, a dokazuje, že největší bariérou vstupu na trh s uměním není stav bankovního konta, ale psychologický ostych.

Z parouhelné elektrárny EPO1 v Trutnově roste největší česká galerie moderního umění
Centrum současného umění EPO1 v Trutnově představuje ambiciózní konverzi bývalé parouhelné elektrárny na jedinečný galerijní prostor. Tento brownfield transformují mecenáši umění manželé Kasperovi, spolumajitelé kovovýrobních a dřevozpracujících podniků, s cílem vybudovat centrum moderního umění se středoevropským přesahem. Architektonické řešení celého areálu popisuje architekt Michal Ježek.

Ocel, která popírá gravitaci: Sochař Jan Dostál dává architektuře nový rozměr
Česká architektura se stále častěji propojuje s monumentálním uměním a opouští fádní geometrii městských kostek. Pořad Česká architektura s Ivetou Královou na platformě Tvize představuje tvorbu olomouckého sochaře Jana Dostála, který svými obřími ocelovými objekty mění vnímání veřejného prostoru. V diskuzi a portrétu umělce rezonuje zejména touha po absolutní tvůrčí svobodě a překonávání technologických limitů.

Plazma, laser a oceloví draci. V kovodílně u Olomouce se mezi lisy a svářečkami rodí sochy do světových galerií
V kovodílně u Olomouce se z oceli mezi lisy a svářečkami rodí šperky pro módní přehlídky i sochy do galerií a veřejného prostoru. Pozemek, na kterém stojí dům Jana Dostála u Olomouce, působí, jako byste vkročili do bývalého kamenolomu. Je to místo ze světa fantazie, kde se příroda i lidská představivost spojily v jednom. Sauna, která se nachází na nejvyšším místě zahrady, jako by držela nad pozemkem hlídku a bedlivě sleduje vše, co se děje dole. Vířivka, pevně usazená na vysoké kovové noze, připomíná malé dračí hnízdo. Nyní pod ní vzniká bazén a v budoucnu prý dorazí i dva oceloví draci. Právě v tomto prostředí, mezi fantaskními stavbami a monumentálními sochami, začíná náš rozhovor s jedním z nejvýraznějších současných českých sochařů. Díla Jana Dostála, inspirovaná přírodou a organickými tvary, už dávno opustila Moravu a našla si své místo ve veřejném prostoru i prestižních galeriích doma i v zahraničí. Světovou pozornost získal mimo jiné plastikou Mrak, která v roce 2020 zdobila český pavilon na Expo v Dubaji. Během let pracoval s hlínou, dřevem i kovem, ale právě kov se stal jeho celoživotní vášní. „Je tvárný a vydrží navždy,“ říká, když nás po návštěvě domu zavede do svého rozlehlého ateliéru, který se spíš podobá velké dílně plné nářadí, strojů, vysokozdvižných vozíků a jeřábů.