V Berouně vzniká nová čtvrť, která spojuje divokou přírodu Křivoklátska s pohodlným dojezdem do Prahy
Beroun se v posledních letech zbavil nálepky průmyslového tranzitu a stal se jednou z nejvyhledávanějších rezidenčních adres v okolí metropole. Strategická poloha u dálnice D5 a na hlavním železničním koridoru z něj dělá de facto širší centrum Prahy. S připravovaným železničním tunelem, který má v budoucnu zkrátit cestu na Smíchov na přibližně 13 minut, se město stává klíčovým bodem pro rozvoj nové generace čtvrtí, kde standardy bydlení definuje technologický pokrok a bezprostřední blízkost chráněných krajinných oblastí.
Strategická poloha jako motor růstu
Zatímco jiná satelitní města v okolí Prahy často bojují s infrastrukturním dluhem nebo nedostatkem identity, Beroun těží ze své historie a specifické morfologie krajiny. Město ležící na soutoku řek Berounky a Litavky je sevřeno mezi Český kras a Křivoklátsko, což vytváří přirozený limit pro novou výstavbu a zároveň zvyšuje exkluzivitu stávajících projektů. „Morfologie krajiny Berounska a výjimečnost okolní přírody jsou v sousedství Prahy jedinečné. Máme řeku, skály, lesy,“ vysvětluje Michal Nečesánek, CEO GO4HOME Holding a.s.
Výhodou lokality je i fakt, že Beroun už dávno není jen „noclehárnou“ u dálnice. „Město je zcela funkční z pohledu kompletní vybavenosti a bohatého kulturního i sportovního života, přitom si zachovává atmosféru menšího města. Množství různých aktivit je zde velice bohaté,“ doplňuje Nečesánek. Pro trh s nemovitostmi je však zásadní především synergie dopravy a času. Dojezdové časy se dnes pohybují mezi 15 a 20 minutami autem na okraj metropole, ale skutečnou revoluci představuje železnice. Právě připravovaný tunel je hlavním argumentem pro rostoucí poptávku, protože v západní Evropě běžně fungující model dojíždění se v Česku kvůli nedostupnosti bydlení v centrech stává nezbytností.
Urbanismus bez plotů: Od brownfieldu k parku
Současné rezidenční projekty v Berouně, jako je například vznikající MOSAIQ, ukazují odklon od uzavřených areálů směrem k otevřenému městskému prostoru. Cílem moderního developmentu je v tomto případě integrace staveb do krajiny bez nutnosti budovat bariéry. „Projekt je otevřený, bez plotů, velkorysé plochy zeleně budou doplněny o herní prvky s přírodním charakterem,“ popisuje Nečesánek přístup k regeneraci původního brownfieldu.
Důraz na technologie je pak logickou odpovědí na přísnější normy i na tlak ze strany mladší generace kupujících. „Klienty zajímají technologie v budovách, ať už z ekologického, nebo ekonomického hlediska. Je to obecný trend, ale u mladší generace do 35 let jde o zásadní téma,“ potvrzuje vedení holdingu. V praxi to znamená kombinaci tepelných čerpadel, hospodaření s dešťovou vodou a přípravu na fotovoltaiku. Ekologie se zde přestává vnímat jako marketingová fráze a stává se nutnou součástí technické specifikace budov.
Bilance zeleně a komunitní infrastruktury
Výstavba v Berouně podléhá poměrně striktním pravidlům spolupráce mezi městem a investory. Tento model, kdy developeři přispívají na kompenzaci zátěže veřejné infrastruktury, se ukazuje jako klíč k udržitelnému rozvoji. Striktní jsou i limity pro nezpevněné plochy. V nově vznikajících areálech dosahuje podíl zeleně na rostlém terénu až 55 procent, což v konkrétních případech představuje desítky tisíc metrů čtverečních volného prostoru.
„Požadovanou kapacitu parkování jsme docílili kombinací povrchových a krytých stání tak, aby projekt dával smysl z provozního i ekonomického hlediska,“ uvádí Michal Nečesánek. Urbanistický koncept doplňují i prostory pro komunitní život a lokální služby, které mají sloužit nejen novým rezidentům, ale i širšímu okolí. Cílem je vytvořit funkční městskou čtvrť, která nebude jen „noclehárnou“, ale plnohodnotnou součástí města. Beroun se tak mění v moderní evropskou lokalitu, kde se technologická připravenost potkává s unikátní přírodní lokalitou, a definuje tak nový standard bydlení za hranicemi metropole.
