Jak prodat ochranu přírody generaci Z? Nové vedení Zoo Praha sází na zážitky i moderní edukaci
Jedna z nejkrásnějších zoologických zahrad světa prošla střídáním ve svém nejvyšším vedení a do jejího čela nastoupila na začátku roku pražská rodačka Lenka Poliaková. Do ikonické instituce přichází s jasnou vizí: udržet světovou špičku v odchovu ohrožených druhů i v záchranných projektech a zároveň hluboce modernizovat vnitřní fungování zahrady.
Pro novou ředitelku nejde o neznámé prostředí. V trojském areálu působila už v letech 2011–2013 jako koordinátorka in situ projektů – podílela se na druhém transportu koní Převalského do Mongolska a stála u zrodu projektu Toulavý autobus v Kamerunu. Těmto zkušenostem předcházelo studium wildlife managementu na ČZU a také mezinárodního obchodu na VŠE. Manažerské dovednosti následně rozvíjela na ministerstvech financí a zdravotnictví, kde působila mimo jiné jako poradkyně ministra či ředitelka odboru. Do prostředí, kde její profesní dráha začínala, se tak vrací s kombinací přírodovědného vzdělání, provozní praxe a zkušenosti ze soukromé i veřejné sféry.
Nové směřování zoologické zahrady
Lenka Poliaková přichází do pražské zoo s ucelenou koncepcí rozvoje, která stojí na čtyřech základních pilířích: návštěvnický zážitek jako cesta k ochraně biodiverzity, posílení spolupráce s vědeckými institucemi a dalšími partnery, respektující a otevřený vztah vedení se zaměstnanci a v neposlední řadě ekonomicky a environmentálně udržitelný provoz.
Jako nová ředitelka si plně uvědomuje sílu značky, kterou přebírá, zároveň však otevřeně pojmenovává výzvy, jež zůstávaly návštěvníkům skryty. „Zoo Praha funguje skvěle navenek, je atraktivní pro návštěvníky, má udržovaný areál, slaví evropské i světové úspěchy v odchovech ohrožených druhů zvířat a vůbec má skvělé jméno v laických i odborných kruzích, a to nejen v Česku. Na to chci navázat a tuto vysokou laťku udržet,“ popisuje východiska a doplňuje: „Jiný příběh se ale píše uvnitř zahrady. Dlouhou dobu nebyla prioritou péče o zaměstnance, špatně fungovala součinnost jednotlivých útvarů zahrady a řada procesů uvázla možná ještě v minulém století. Zaměřuji se proto především na vnitrofiremní záležitosti. Zkrátka aby se tu lidem pracovalo dobře, efektivně a smysluplně.“
Myslím, že mladá generace chápe důležitost ochrany přírody, a naopak my se od ní můžeme učit mnohé, co se týče přístupu k environmentálním tématům.
Skloubit ekonomickou realitu, diváckou atraktivitu a vědeckou přesnost je podle ředitelky otázkou správného namíchání priorit. Odmítá však, že by se rekreační složka měla stavět na druhou kolej na úkor odbornosti. „Funkce zoologické zahrady se v čase mění, respektive mění se jejich důležitost. Zásadním posláním je ochrana biodiverzity a osvěta veřejnosti ve všech možných podobách. Dále je zde činnost vědecká – nemůžete zvířata efektivně chránit či chovat, aniž byste je dobře znali,“ vysvětluje ředitelka trojského areálu. „Dříve stěžejní rekreační funkci bych ale také nepodceňovala, lidé se u nás mají cítit dobře a strávit příjemné chvíle. Je naším úkolem jim při té příležitosti ukázat nejen to atraktivní, jako jsou sloni, gorily či papoušci, ale také to leckdy více důležité. Jsou to každodenní kroky vedoucí k šetrnosti vůči přírodě, důležitost rozmanitosti ekosystémů a také ono poslání zoologické zahrady jako strážce biodiverzity a zdroje zážitků a poznání. Toto vše, a ještě mnoho dalšího, pak musí být v dobrém poměru zamícháno do jednoho koktejlu, který ideálně dobře chutná, dobře vypadá a je navíc člověku prospěšný.“
Globální ochrana přírody i české mise
Pražská zoologická zahrada si v uplynulých letech vybudovala celosvětové renomé svými terénními projekty na záchranu ohrožených druhů. Na tuto tradici hodlá nové vedení plnohodnotně navázat a v některých oblastech ji ještě rozšířit. „Projekt Návrat divokých koní, o nějž se zasadil můj předchůdce Miroslav Bobek, dělá ve světě dobré jméno nejen pražské zoo, ale také celé České republice. Mnohdy se dává za příklad dobře uchopené reintrodukce divokého zvířete. Určitě v něm budeme pokračovat,“ potvrzuje kontinuitu Poliaková. „Nyní vozíme koně do Kazachstánu a za pár let se vrátíme k Mongolsku, avšak na východ, kam se koně Převalského zatím nevrátili.“
Vedle ikonických koní plánuje zoo pokračovat v návratu ohrožených supů do evropských hor, v ochraně divokých velbloudů či antilop bongů horských v jejich posledních útočištích a vynechány nezůstanou ani tuzemské záchranné programy zaměřené na vypouštění kriticky ohrožených syslů obecných nebo karasů obecných do vybraných lokalit. Do budoucna zvažuje rozšíření in-situ projektů o podporu antilop Derbyho v Senegalu. Jde o projekt, který dlouhodobě vedou experti z České zemědělské univerzity.
Edukace pro nové generace a projekt Arktida
S rozvojem terénních projektů úzce souvisí také edukace nejmladší generace. Zoo Praha disponuje rozsáhlým portfoliem aktivit – od zookroužků, zooškol a zooklubu přes příměstské tábory, tematické dny, semináře pro učitele a vydávání časopisu Trojský koníček až po portál výukových materiálů ke stažení zdarma. „Portfolio aktivit je tedy široké, nyní je a bude klíčové jejich obsah a zaměření přizpůsobovat novým generacím dětí, které vyrůstají v úplně jiném světě, než na který jsme byli zvyklí ještě před pár lety,“ upozorňuje Poliaková s tím, že přístup k mladým návštěvníkům vyžaduje specifickou citlivost. „Myslím, že mladá generace chápe důležitost ochrany přírody, a naopak my se od ní můžeme učit mnohé, co se týče přístupu k environmentálním tématům.” Jim je spíš potřeba vštípit smysl moderních a kvalitních zoologických zahrad, jakožto institucí zásadních pro ochranu ohrožených druhů zvířat a jejich populací. Aby je navštěvovali a podporovali a aby k takovému zájmu jednou vedli zase svoje potomky.“
Praktickým ztělesněním protnutí moderního chovu, edukačních prvků a návštěvnické atraktivity se stane jeden z nejvýznamnějších nadcházejících projektů: výstavba nového komplexu Arktida. „Arktida bude především krásným a prostorným místem pro lední medvědy a jejich chov. Bude místem, kde se na slavné pražské odchovy naváže. Na prostoru o velikosti osm tisíc metrů čtverečních pak naleznou domov také tuleni obecní,“ popisuje nadcházející dominantu zahrady. „Pro návštěvníky bude přichystána celá škála zábavně-edukativních prvků, od možnosti pozorovat lední medvědy pod vodní hladinou přes imitaci polární záře až po tematickou restauraci. V delším časovém horizontu pak vyroste v blízkosti Arktidy také nový vchod do areálu zoo."
