Dana Hradecká
Články autora
Zaplnění prázdného místa v srdci města. Patnáct evropských architektů kreslí novou pražskou čtvrť
Pražská Florenc je po dlouhá léta synonymem rušného a nepřehledného místa přestupů, autobusů a magistrály. Místem, kterým se spíš projíždí, než kde by se chtělo zůstat. To se má ale brzy změnit. Projekt Florenc 21, jeden z posledních velkých brownfieldů přímo v centru Prahy, vstupuje do klíčové fáze a ukazuje, jak má vypadat nová městská čtvrť jedenadvacátého století – s byty, ulicemi pro pěší, architekturou od evropských špiček a ambicí konečně propojit Karlín, Nové Město a Žižkov v jeden fungující celek.
Plazma, laser a oceloví draci. V kovodílně u Olomouce se mezi lisy a svářečkami rodí sochy do světových galerií
V kovodílně u Olomouce se z oceli mezi lisy a svářečkami rodí šperky pro módní přehlídky i sochy do galerií a veřejného prostoru. Pozemek, na kterém stojí dům Jana Dostála u Olomouce, působí, jako byste vkročili do bývalého kamenolomu. Je to místo ze světa fantazie, kde se příroda i lidská představivost spojily v jednom. Sauna, která se nachází na nejvyšším místě zahrady, jako by držela nad pozemkem hlídku a bedlivě sleduje vše, co se děje dole. Vířivka, pevně usazená na vysoké kovové noze, připomíná malé dračí hnízdo. Nyní pod ní vzniká bazén a v budoucnu prý dorazí i dva oceloví draci. Právě v tomto prostředí, mezi fantaskními stavbami a monumentálními sochami, začíná náš rozhovor s jedním z nejvýraznějších současných českých sochařů. Díla Jana Dostála, inspirovaná přírodou a organickými tvary, už dávno opustila Moravu a našla si své místo ve veřejném prostoru i prestižních galeriích doma i v zahraničí. Světovou pozornost získal mimo jiné plastikou Mrak, která v roce 2020 zdobila český pavilon na Expo v Dubaji. Během let pracoval s hlínou, dřevem i kovem, ale právě kov se stal jeho celoživotní vášní. „Je tvárný a vydrží navždy,“ říká, když nás po návštěvě domu zavede do svého rozlehlého ateliéru, který se spíš podobá velké dílně plné nářadí, strojů, vysokozdvižných vozíků a jeřábů.
Proměny Prahy 4: Po Brumlovce přichází rozvoj do Roztyl
V době, kdy na různých místech v Praze vzniká celá řada rozsáhlých developerských projektů na bývalých brownfieldech, přichází další pražský developer s vizí, která je nejen sebevědomá, ale i dlouhodobá a systematická. Společnost Passerinvest Group, známá zejména díky proměně pražské Brumlovky, chystá nejen v této lokalitě, ale i v nedalekých Roztylech rozsáhlé investice převyšující jedenadvacet miliard korun. Cílem má být vytvoření moderního městského prostředí, které bude vyváženě kombinovat práci, bydlení, služby i veřejný prostor.
Smyslný design. Anna Marešová okouzluje s intimními pomůckami, lanovkou i ikonickou tramvají
Zazářila s intimními pomůckami a vyhlídkovou tramvají. Baví mrkací lanovkou. Pro Annu Marešovou musí design ale hlavně dávat smysl. Překypuje půvabem a pozitivní energií a přesně to odráží i její návrhy. Designérka Anna Marešová vkládá do každého projektu kousek sebe: cit, hravost i touhu krášlit svět kolem nás. Design v jejím podání ale není jen o kráse, dbá hlavně na praktickou stránku a udržitelnost. Do povědomí široké veřejnosti vstoupila už během studií designu, nejprve se svou bakalářskou prací Tramvaj pro Prahu, později s diplomovou prací, intimními pomůckami Whoop·de·doo, se kterými získává česká i mezinárodní ocenění za design. Její jméno je ale v Česku v poslední době skloňováno především ve spojitosti s návrhy lanovek na pražský Petřín a nově i na Ještěd. Sama tvrdí, že se chce věnovat produktům, které dávají smysl, a právě to by mělo být podle ní i poslání celého designerského oboru.
Neutuchající láska k mrakodrapům. Architektka Le Peutrec o výstavbě z lokálních materiálů a důležitosti pocitu bezpečí
Eva Le Peutrec měla jasno o tom, čemu se bude profesně věnovat celkem brzy. Od chvíle, kdy v mládí viděla americký film Skleněné peklo, věděla, že chce stavět budovy, které se budou dotýkat oblohy. Cesta za jejím snem ale snadná nebyla. Už během studií angličtiny v Londýně a na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci si rozšiřovala obzory a v roce 2002 zamířila na dvouletou stáž do San Francisca, kde sbírala zkušenosti v renomované kanceláři Cee Architects. Byla to ale Asie, která ji oslovila a kde začala naplno rozvíjet svůj potenciál. Poslední semestr strávila v Šanghaji, kam si našla práci přes internet. Bez znalosti místního jazyka a jakýchkoli záruk se nebála riskovat. V pouhých šestadvaceti letech navrhla v Šanghaji svůj první mrakodrap, čímž odstartovala zářivou kariéru. Dnes stojí za návrhem téměř třiceti mrakodrapů, jako jsou Tiandu Tower, Hangzhou Agricultural Trading Center, Shenzhen Nanshan nebo Shishan Plaza. Ve světě architektury se brzy stala uznávanou hvězdou, která svou tvorbou spojuje eleganci a funkcionalitu. Dnes Eva Le Peutrec žije se svou rodinou v Nové Kaledonii, odkud řídí vlastní architektonickou kancelář. Její projekty sahají od Číny přes Tichomoří až po další kontinenty. Kromě mrakodrapů v milionových městech se ale vrhla i na design v menším měřítku, pro českou značku M&T navrhla elegantní kování a doposud napsala dvě knihy. Eva Le Peutrec je živoucím důkazem, že odvaha, talent a vytrvalost dokážou postavit nejen mrakodrapy, ale i pevné mosty mezi sny a realitou.
Šéf Geosan Development Petr Beneš zná pražské developery jako málokdo a ve volném čase sbírá staré škodovky i podpisy králů
Petr Beneš zná pražské developerské prostředí jako málokdo. Vystudovaný hydrogeolog změnil směr budoucí bohaté developerské dráhy hned po studiích na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, když své profesní začátky spojil se společností John Lang LaSalle, kde pracoval pět let. Dalších třináct let, z toho sedm let jako ředitel, působil v Hochtief Development a dva následující roky v čele české pobočky společnosti Arcadis. Posledních sedm let vede Geosan Development, kde stojí za realizací významných stavebních projektů. Petr je nejen developer, ale také člověk s vášní pro historii, nostalgii a umění. Více než čtyři desetiletí sbírá rukopisy a podpisy významných osobností, od českých spisovatelů, jako jsou Jirásek a Němcová, přes české panovníky typu Rudolfa II., až po světové hudební velikány, jakými byli Paganini nebo Verdi. Vedle historie se rád ohlíží i za vlastní minulostí – konkrétně prostřednictvím své sbírky starých škodovek. Tyto české veterány, jako jsou Škoda 1000 MB, Škoda 100 či Felicie, jsou pro něj nejen zdrojem nostalgie, ale i dobrodružství, s jednou svou „stovkou“ dokonce podnikl cestu do Monaka. Je znalcem a milovníkem kvalitního vína, spolu se svým kamarádem už sedmým rokem do Čech dováží hlavně ta italská, přičemž vášeň pro tento obor kombinuje s ochutnáváním, poznáváním vinařů a objevováním italských regionů. K tomu všemu si rád najde čas na aktivní sporty, jako jsou silniční cyklistika, lyžování nebo mořský kajak.
Z divadelních prken na stavební fakultu. Developer Vágner propojil poezii s tvrdým realitním byznysem
Jeho vášní je cestování a objevování nových kultur, měst a architektury, které mu přináší radost a inspiraci. Nejraději má Asii, s jejími jedinečnými náboženskými tradicemi a především hinduismus, který považuje za nejšťastnější náboženství na světě. Fascinuje ho tolerantní přístup, kdy lidé slaví svátky všech vyznání a nekonečná pestrost tamního života. Zásadními pilíři života Jana Vágnera jsou ale umění, filmy a poezie, což není náhoda, vyrůstal v prostředí divadel a televize. Jeho otec, herec Milan Vágner, byl dlouholetým kolegou Vladimíra Menšíka a blízkým přítelem Jiřiny Bohdalové. Díky tomu měl k umění blízko již od dětství. Umělecké základy mu poskytla i jeho maminka, která pracovala jako zvuková mistryně v České televizi. Právě od ní získal své první zkušenosti s tvorbou ruchů – nahráváním zvuků pro televizní seriály, což se stalo jeho vstupní branou do světa umění. Jan Vágner napsal dvě divadelní hry, z nichž jedna, nazvaná Francesca aneb Život s plyšovým srdcem, o dospívající ženě, se dokonce dostala na jeviště. Poezii píše od svých osmnácti let a jeho verše oslavují krásu, rým a jemný patos. Přesto ho rodinné zázemí vedlo k tomu, aby měl nejprve „pevný základ pod nohama“. Otec, který učil na konzervatoři, mu doporučil získat všeobecné vzdělání předtím, než by případně vstoupil na uměleckou dráhu. Po těžké nehodě s tramvají, která ho na téměř rok připoutala k nemocničnímu lůžku, vystudoval stavebního inženýra na VUT v Brně a později se deset let věnoval přípravě zakázek ve stavebnictví. Podnikat v developmentu začal od nuly, renovací první půdy, kde vznikly tři byty. Postupně přicházely větší projekty a spolu s nimi i dva společníci, s nimiž podniká dodnes. Věří, že klíčem k úspěchu je obklopovat se chytřejšími lidmi, než je on sám, a při vstupu do neznámých oblastí vždy přizvat odborníky. Tímto přístupem si nejen rozšiřuje obzory, ale také staví pevné základy svého podnikání.
Dalibor Lamka: Vzkříšení zanedbané krásy
V Brně se na místě bývalého brownfieldu rodí nová, ambiciózní obytná čtvrť. Projekt Čtvrť Pod Hády má proměnit tento dlouho zanedbaný kout města v moderní prostor k bydlení, který městu nabídne více než tisícovku bytů. Jde o jeden z nejrozsáhlejších současných brněnských projektů, který chce nejen poskytnout nové bydlení, ale také přispět k tomu, aby se město v tomto území rozvíjelo jako funkční a udržitelný celek. Za projektem stojí developerská společnost Trikaya, která se v jihomoravské metropoli již patnáct let soustředí na rezidenční development. Její zakladatel a šéf, Dalibor Lamka, je zkušený manažer, který si zakládá na tom, že se firma nezaměřuje pouze na jednotlivé stavby, ale snaží se vnímat svou roli v širším kontextu – chce vytvářet živoucí a funkční části města, kde se dobře bydlí, žije i pracuje. „Nestavíme jen jednotlivé domy, pomáháme budovat město,“ říká muž, jenž má za sebou bohatou kariéru v projektovém managementu a financích, během níž strávil dvacet let ve Švýcarsku. Po návratu do Česka založil v roce 2010 společnost Trikaya s vizí přinést do Brna kvalitní moderní bydlení a promyšlené urbanistické projekty. Firma pod jeho vedením úspěšně realizovala už řadu významných investic v Brně i Praze, ale jejím hlavním zaměřením zůstává právě Brno. Dalibor Lamka, otec tří dětí, je člověk s vášní pro umění, především fotografii. Kromě toho je milovníkem dobrých vín a nadšeným horalem, který si ve volném čase rád vyčistí hlavu na túrách v přírodě. V našem rozhovoru prozrazuje, proč se rozhodl věnovat developmentu právě v Brně. Sdílí nám svůj pohled na současný vývoj města, proč věří, že Brno má obrovský potenciál, a jak vidí budoucnost urbanismu a bydlení.
Karina Svoboda: Život mezi uměním, historickými domy a borovicemi ve tvaru deštníku
Narodila se v rodině s bohatým kulturním zázemím, její maminka pochází z Ruska, otec z Řecka. Do České republiky se Karina Svoboda přistěhovala před pětadvaceti lety, na trhu realitního rezidenčního developmentu se pohybuje sedmnáct let a za tu dobu zrealizovala patnáct developerských projektů. Ve společnosti Satpo development získala cenné zkušenosti v projektovém managementu, stavebnictví i obchodu, v současnosti je partnerkou fondu VERTEX FUND, kde zodpovídá za řízení obchodu a realizaci developerských projektů. Karina se věnuje především rekonstrukcím, jak v České republice, tak i v Monaku. Je také spolumajitelkou společnosti NOVOSTAVBY.com, nabízí poradenské služby malým a začínajícím developerům a je autorizovaným zástupcem Ministerstva pro místní rozvoj pro certifikaci realitních makléřů. Její záliby v umění, designu a architektuře se promítají i do její profesní filozofie, Karina klade důraz na estetiku a promyšlený koncept svých projektů. Spolu s týmem VERTEX FUND razí filozofii „niche“ projektů, které se soustředí na vysoce specifické potřeby trhu. Ve svých projektech předvídá měnící se trendy v oblasti novostaveb a strategicky reaguje na požadavky klientů. Její práce je nejen o číslech, ale i o vášni pro detail, kvalitu a inovaci.
Průmysl do měst patří, říká Roland Hofman. S Urbanity konkuruje evropským lídrům a sbírá ocenění
Trh s průmyslovými nemovitostmi je odvětví, ve kterém jsou na první pohled už karty dávno rozdané. Česko má uprostřed Evropy velmi dobré podmínky být významným regionálním logistickým a průmyslovým centrem, a proto přitahuje pozornost největších evropských hráčů. Přesto se do této silné konkurence ambiciózně dere mladá česká firma, která chce tuto disciplínu posunout o level výš. A zatím se jí to daří. Společnost Urbanity, patřící do investiční skupiny M. L. Moran, sbírá pod vedením zkušeného vizionáře Rolanda Hofmana za svůj průmyslový areál v Tachově jednu cenu za druhou a portfolio průmyslových parků dál rozšiřuje. Roland své manažerské schopnosti v M. L. Moran prokázal již v minulosti vedením firem Technistone nebo Thermoplast. Po studiích financí v Ostravě a londýnské University of Greenwich získal cenné zkušenosti z krizového managementu spoluprací na několika významných projektech se špičkami oboru Zdeňkem Šmejkalem a Václavem Novákem, dlouhodobě se ale specializuje právě na investice, správu a development komerčních nemovitostí.