Zemědělská půda postupně mizí, další výměry už nikdo nevytvoří. Investoři v ní hledají jistotu a ochranu před inflací
Zemědělská půda představuje specifickou komoditu, které neustále ubývá, protože další výměry už nikdo nevytvoří. Diskuze o konzervativním zhodnocování majetku se věnuje tomu, jak se v této oblasti orientují investoři hledající ochranu před inflací. Moderátorka Michala Hergetová otevřela téma s hosty, kterými jsou hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a Maxim Kačor ze společnosti Mojepole.cz.
Omezená nabídka pozemků a ochrana před inflací
Rychlost úbytku zemědělské půdy vyvolává otázky o budoucí soběstačnosti i o samotné hodnotě takového majetku. Srovnání se zahraničím, například s Německem, ukazuje odlišnosti v tlaku na krajinu a struktuře vlastnictví. Investoři vnímají pozemky jako stabilní prvek, který dokáže dlouhodobě absorbovat inflační tlaky lépe než hotovost. Růst cen nemovitostí nutí hledat alternativy, přičemž půda funguje jako hmatatelný majetek s omezenou nabídkou. Čas hraje v tomto segmentu podstatnou roli, protože hodnota úrodných lánů přirozeně roste s tím, jak se zmenšuje prostor pro nové stavební nebo průmyslové záměry.
Přímá vlastnická práva oproti nepřímým fondům
Rozhodování mezi nákupem konkrétního pole a investicí prostřednictvím specializovaných fondů závisí na kapitálu a preferencích každého jednotlivce. Přímé vlastnictví vyžaduje hlubší znalosti trhu, právních vztahů s pachtýři a administrativní péči. Nemovitostní fondy naproti tomu nabízejí diverzifikaci a správu bez nutnosti řešit agropodnikání nebo údržbu drenáží. Výnosy z půdy se skládají z pachtovného a samotného nárůstu tržní ceny, což přitahuje konzervativní investory preferující jistotu před volatilními kapitálovými trhy.
Zdroj: Tvize
