Z obalů se stává cenná surovina. Alessandro Pasquale vysvětluje, proč Česko nutně potřebuje zálohovací systém
Česká republika v oblasti cirkulární ekonomiky a nakládání s obalovými materiály zaostává za svými sousedy, což se nejvíce projevuje v absenci plošného zálohovacího systému pro PET lahve a plechovky. Téma v diskuzi rozebrali Alessandro Pasquale, majitel a generální ředitel společnosti Mattoni 1873, a moderátorka Michala Hergetová.

Zálohování jako nutný krok k udržitelnosti
Současná podoba nakládání s odpady naráží na své limity, pokud je cílem udržitelné podnikání a efektivní využití druhotných surovin. Alessandro Pasquale zdůrazňuje, že zálohování představuje klíčový nástroj pro udržení kvality materiálu. Při třídění do běžných kontejnerů dochází k znehodnocení plastu, který je následně obtížnější využít pro výrobu nových lahví v potravinářské kvalitě. Zavedení záloh tak umožňuje uzavřít cirkulární kruh, kdy se z použitého obalu stává opět obal, nikoliv méně hodnotný odpad využitelný v jiných odvětvích.
Zkušenosti z okolních zemí, kde zálohování funguje, potvrzují vysokou míru návratnosti a čistotu vytříděného materiálu. Česko však v tomto ohledu zůstává v ústraní, přestože technologické i logistické řešení jsou k dispozici. Pro firmu typu Mattoni 1873 není zálohování pouze otázkou odpovědnosti k životnímu prostředí, ale přímo souvisí s budoucí stabilitou dodavatelských řetězců. Udržitelnost přitom nelze vnímat izolovaně pouze jako recyklaci obalů, ale jako komplexní přístup zahrnující snižování uhlíkové stopy a aktivní podporu biodiverzity v okolí výrobních závodů.
Role firem v širším společenském kontextu
Úspěšná transformace směrem k odpovědnějšímu podnikání vyžaduje úzkou spolupráci mezi soukromým sektorem a neziskovými organizacemi. Alessandro Pasquale upozorňuje na nezbytnost vzájemné komunikace, která umožňuje lépe pochopit potřeby ekosystému a nastavovat procesy tak, aby měly reálný dopad. Firmy dnes čelí tlaku na transformaci svých obchodních modelů, přičemž efektivní využívání zdrojů přestává být volbou a stává se nutností pro přežití na trhu.
Klíčovým aspektem je vnímání obalů jako cenného zdroje surovin, nikoliv jako přítěže. Tento posun v uvažování musí reflektovat i legislativní rámec, který by měl motivovat k investicím do recyklačních technologií. Diskuse o zálohování se tak neobejde bez pochopení, že každé oddálené rozhodnutí znamená promarněnou příležitost k efektivnějšímu nakládání s odpady a posílení soběstačnosti v oblasti obalových materiálů. Cesta k cirkulární ekonomice tak v českém prostředí nadále zůstává procesem, který vyžaduje jak technologickou připravenost, tak ochotu k systémové změně.
Zdroj: Tvize







