Třetina vyrobených potravin se vyhodí. Může za to naše lhostejnost, neznalost, ale i legislativa
Rozsáhlé plýtvání potravinami představuje významný ekonomický i společenský problém, na kterém se podílí chování spotřebitelů, nastavení dodavatelského řetězce a legislativní překážky. O příčinách a možných řešeních diskutují Michaela Franeková, generální ředitelka Unilever pro Česko a Slovensko, Veronika Láchová, ředitelka České federace potravinových bank, Denisa Rybářová, koordinátorka projektu Zachraň jídlo a Pavel Mikoška, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Legislativní bariéry a odpovědnost výrobců
Základním impulzem k nadprodukci potravin bývá nedostatečná flexibilita v celém hospodářském cyklu, kdy se na trhu objevuje nadbytek zboží, s nímž obchody a výrobci nedokážou efektivně naložit. Přísné hygienické normy a nastavení daní komplikují darování neprodaného jídla charitativním organizacím, protože firmy často čelí administrativním zátěžím a finančním postihům. Obchodní řetězce a výrobci proto hledají cesty, jak optimalizovat logistiku a omezit vznik odpadu již při samotné produkci, což vyžaduje úpravy interních procesů i změny v regulatorním prostředí.
Role spotřebitelského chování v domácnostech
Největší objem potravin končí v koších na úrovni koncových spotřebitelů, kde hraje roli špatné plánování nákupů, podcenění skladování a nepochopení rozdílu mezi datem minimální trvanlivosti a datem použitelnosti. Spotřebitelé často vyhazují nezkažené jídlo pouze kvůli obavám o jeho zdravotní nezávadnost, ačkoliv potraviny po uplynutí doporučené trvanlivosti zůstávají bezpečné ke konzumaci. Osvětové kampaně a vzdělávání veřejnosti směřují k tomu, aby lidé nakupovali účelově, lépe využívali mrazničky a přehodnotili vlastní návyky při nakládání s jídlem.
Zdroj: Tvize
