Strategická trpělivost a preciznost. Ondřej Velek srovnává českou vědu s japonskou kulturou výkonu
Japonsko představuje pro evropské profesionály výzvu, která prověří jejich schopnost adaptace i kulturní pokoru. O specifikách tamního pracovního prostředí a života v zemi vycházejícího slunce mluví Ondřej Velek, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT.
Kultura výkonu a hranice adaptace
Japonské pracovní prostředí klade na jednotlivce extrémní nároky na preciznost a profesní kvalitu. Schopnost doručit bezchybný výsledek tvoří základní kámen tamního společenského respektu, který dokáže překlenout i bariéry plynoucí z odlišného kulturního zázemí. Cizinec, který prokazuje vysokou odbornou úroveň, získává v lokálních strukturách uznání, nicméně úplná asimilace zůstává pro rodilé Evropany nedosažitelným cílem. Společenské vzorce a hluboce zakořeněná národní identita vytvářejí neviditelnou hranici, přes kterou se profesionál z jiného kulturního okruhu dostává jen obtížně. Úspěch v této asijské zemi vyžaduje kombinaci pokory a schopnosti přijmout fakt, že vnější pozorovatel v systému nikdy zcela nesplyne s místním kolektivem.
Inspirace pro českou vědu a průmysl
Vedení špičkového akademického pracoviště typu Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT vyžaduje podobnou strategickou trpělivost, jakou vyžaduje působení na asijských trzích. Budování instituce vyžaduje pečlivé plánování dlouhodobých cílů a schopnost reagovat na nepředvídatelné ekonomické otřesy. Právě období krize se opakovaně ukazuje jako katalyzátor, který prověřuje odolnost nastavených procesů a odkrývá skryté příležitosti k inovaci. Česká odborná komunita může z japonského přístupu k disciplíně a organizaci práce čerpat inspiraci při formování vlastních výzkumných struktur. Schopnost udržet vysokou laťku kvality i v nepříznivých podmínkách představuje hlavní lekci, kterou si lze z konfrontace obou odlišných světů odnést.
Zdroj: Tvize
