Stavebnictví čeká dekarbonizace, bez hodnocení celého životního cyklu budov ale emise neklesnou
Zelená transformace realitního sektoru vyžaduje nový pohled na emise. V debatě Roundtable na platformě Tvize diskutují Tomáš Vanický, ředitel Centra pasivního domu, Jiří Dobiáš, ředitel produktového managementu a business developmentu společnosti Wienerberger, Martin Volf, vedoucí oddělení Udržitelná výstavba ČVUT UCEEB, a Roman Voráč, ředitel pro technický rozvoj MFS DX.
Provoz versus samotná výstavba
Tradiční pohled na ekologii nemovitostí se zaměřoval primárně na spotřebu energií během provozu. Moderní materiály a technologie však provozní emise výrazně snížily. Do popředí se proto dostává takzvaný zabudovaný uhlík, který vzniká při těžbě surovin, výrobě stavebních hmot a samotné stavbě. Pro komplexní posouzení ekologického dopadu je nutné hodnotit celý životní cyklus budovy od vzniku až po její demolici.
Nové stavby a stará zástavba
Zatímco u nových projektů lze uplatnit moderní postupy již od fáze návrhu, největší výzvu představují rekonstrukce. Starší budovy tvoří většinu bytového fondu a jejich obnova vyžaduje odlišný přístup než stavba na zelené louce. Investoři i uživatelé musí změnit uvažování o materiálech a začít vnímat stavby jako budoucí zdroj recyklovatelných surovin. Právě cirkulární ekonomika a digitalizace projektování jsou pro dekarbonizaci klíčové.
Zdroj: Tvize
