Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku vyžaduje posílení kapacity sítě i efektivnější povolovací procesy

Přechod na bezuhlíkovou energetiku představuje pro tuzemský průmysl zásadní transformaci, která se neobejde bez masivních investic do infrastruktury a zjednodušení legislativy. V diskuzi ze série Roundtable na platformě Tvize se nad touto problematikou sešli Roland Hofman, spoluzakladatel a CEO společnosti Urbanity, Zdeněk Sobotka, zakladatel a majitel Solek Holding, Anna Pasková, ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje Ministerstva životního prostředí, a Ján Čiampor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu.

Zuzana Bártová, autor·1 min
V obnovitelných zdrojích jsme zaspali, ve světě jsou mnohem dál. Dekarbonizaci bychom měli urychlit. - YouTube thumbnail

Kapacity sítí a legislativní překážky

Podle názoru odborníků je v současnosti největší bariérou pro rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren omezená kapacita přenosové soustavy. Investoři narážejí na blokace volných kapacit spekulativními žádostmi, což stát plánuje řešit finančními investicemi do posílení sítí a zpřísněním pravidel pro rezervace. Zatímco menší solární instalace na střechách zažívají rozmach, pro dosažení energetických cílů jsou nezbytné i velké solární a větrné parky, jejichž povolování však stále komplikuje složitá byrokracie.

Udržitelnost budov a nová pravidla hry

Důležitou roli v dekarbonizaci hraje stavebnictví a revitalizace brownfieldů, kde se moderní výrobní areály mohou stát energeticky soběstačnými díky rekuperaci tepla a lokálním zdrojům. Nadcházející evropské směrnice navíc postupně zpřísní nároky na novou výstavbu i stávající fond budov, které budou muset směřovat k bezemisnímu standardu. Vykazování udržitelnosti v rámci ESG se stává nutností nejen pro velké korporace, ale i pro jejich dodavatelské řetězce, což firmám v budoucnu usnadní přístup k výhodnějšímu bankovnímu financování.

Zdroj: Tvize

Tvize·byznys·udrzitelnost

Mohlo by vás zajímat