Konec laciných krabic pro chudé. San Francisco ukazuje, jak lze stavět důstojné sociální bydlení
Před pár lety tady byl cítit pach přepáleného oleje z fastfoodu a křižovatka platila za zanedbané místo u vchodu do jednoho z nejkrásnějších parků světa. Dnes stojí na stejném místě sto šedesát dostupných bytů, pod nimiž je podepsaná newyorská kancelář ateliéru OMA a místní Y.A. studio. Projekt 730 Stanyan na hranici čtvrti Haight-Ashbury boří zažitý stereotyp, že sociální development musí znamenat kompromis v estetice, funkčnosti a lidské důstojnosti.
San Francisco čelí dlouhodobě jedné z nejhlubších krizí dostupnosti bydlení v celých Spojených státech. Když radnice odkoupila strategický pozemek na křižovatce ulic Stanyan, Haight a Waller přímo naproti Golden Gate Parku, bylo jasné, že půjde o ostře sledovanou parcelu. Místo dalšího privátního kondominia pro technologickou elitu ze Silicon Valley se proto město spojilo s neziskovými developery Tenderloin Neighborhood Development Corporation a Chinatown Community Development Center. Do hry vstoupila také architektonická kancelář OMA, pro jejíž newyorskou pobočku jde o vůbec první realizaci dostupného bydlení v USA. Výsledkem práce je osmipodlažní solitér s výškou přibližně dvacet pět metrů, který na ploše přes osmnáct tisíc metrů čtverečních koncentruje sto šedesát bytů pro nízkopříjmové rodiny, seniory i mladé lidi opouštějící pěstounskou péči.
Kaskáda, která respektuje viktoriánskou historii
Zasadit masivní osmipodlažní budovu do lokality, kde přísný územní plán standardně povoloval maximální výšku kolem patnácti metrů a kde okolní uliční frontu tvoří historické dřevěné viktoriánské řadové domy, vyžadovalo promyšlenou urbanistickou diplomacii i právní odvahu. Tým využil kalifornské stimulační nástroje, které u dostupných projektů dovolují prolomit výškové limity a urychlit povolovací procesy.
Architekti se však vyhnuli designu neosobního monolitického bloku a hmotu domu rozbili do ustupujících kaskád. Směrem do ulic Haight a Waller stavba klesá na čtyřpodlažní měřítko, které navazuje na římsy okolních historických domů, zatímco nejvyšší osmipodlažní hmota se stahuje směrem do těžiště pozemku. Na jihovýchodním nároží podél Waller Street autoři fasádu doslova vyřízli do elegantního konkávního oblouku. Důvod byl pragmatický: nezastínit okna a nezablokovat výhled bezprostředně sousedícímu historickému domu.
Podle Jasona Longa, partnera v OMA, který projekt vedl, bylo tvarování budovy vedeno snahou o maximální otevřenost. „Vykrojením hmoty 730 Stanyan s cílem maximalizace světla, výhledů a sdílených venkovních prostor jsme se snažili vytvořit domovy, které jsou velkorysé a hluboce propojené s okolní komunitou i parkem Golden Gate,“ popsal svou vizi.
Plášť budovy kombinuje světlé fasádní panely z betonu vyztuženého skelnými vlákny, takzvaného GFRC, osazené na ocelovém skeletu. Okenní rámy a stínicí lamely byly integrovány do panelů přímo ve výrobě, což umožnilo udržet přísný rozpočtový rámec a rychlost výstavby, aniž by dům sklouzl k laciné uniformitě.
Žádná auta, zato střešní terasa a výhledy do zeleně
Projekt představuje nekompromisní aplikaci principu zvaného transit-first. Uvnitř nenajdete jediné parkovací místo pro automobily. Místo nákladného hloubení podzemních garáží stavba nabízí velkorysé zázemí pro sto šedesát jízdních kol a přímé napojení na linky veřejné dopravy. Ušetřené desítky milionů dolarů architekti raději přesměrovali do nadstandardního řešení společných prostor.
Zásadní byla volba nevytěsňovat komunitní život do tmavých suterénů, jak bývá u sociálních projektů zvykem. Domovní prádelna se nachází v pátém patře, kde přímo sousedí s pobytovou zelenou střešní terasou s výhledem na panorama města. Čekání na vyprání prádla se tak mění v příjemný rituál s kávou a výhledem do zeleně. Výtahové haly v každém patře navíc směřují k velkoformátovému prosklení orientovanému přímo do koruny stromů v Golden Gate Parku.
Přízemí se chová jako otevřený veřejný prostor pro celou čtvrť. Kromě nárožního náměstíčka a ploch pro lokální maloobchod v něm sídlí centrum raného vzdělávání a komunitní péče o děti. Krajinářští architekti ze studia GLS Landscape Architecture v centrálním vnitrobloku zkombinovali dešťové retenční zahrady s lezeckou stěnou a herními prvky pojatými jako moderní sochařská díla.
Matematika sociální soudržnosti
Projekt se radikálně liší od zaběhnuté praxe také samotným mixem bytů. Většina komerčních i dostupných projektů v amerických velkoměstech sází na mikrostudia pro jednotlivce. V tomto projektu tvoří polovinu všech jednotek plnohodnotné dvoupokojové a třípokojové byty navržené pro rodiny s dětmi.
Struktura nájemníků odráží složitou sociální realitu města. Třicet dva bytů slouží jako trvalé podpůrné bydlení pro rodiny a dospívající, kteří opouštějí systém pěstounské péče. Dalších třicet dva jednotek funguje v rámci dotačního programu. Zbývající část bytů byla rozdělena v městském loterijním systému pro rodiny s nízkými příjmy, přičemž přednost dostali stávající obyvatelé čtvrti Haight-Ashbury, kterým hrozilo vystěhování kvůli gentrifikaci.
