Když odvaha porazí minimalismus. V Bogotě ožil penthouse, kde se potkává leopardí vzor se starožitnostmi
V době, kdy globálnímu trendu prémiového bydlení často dominuje sterilní monochromatičnost a téměř zaměnitelný hotelový standard, se vydala kolumbijská designérka Veronica Mishaan na zcela opačnou cestu. V rozsáhlém mezonetovém penthousu v Bogotě vsadila na odvážné vrstvení zvířecích vzorů, sytých barev a desítky let střádaných rodinných sbírek. Výsledkem je rezidence, která namísto pomíjivých trendů otevírá novou kapitolu latinskoamerického sběratelského luxusu.
Designérka měla za úkol nově zorganizovat velkorysou plochu 580 metrů čtverečních tak, aby splňovala nároky na reprezentativní společenský život i soukromé rodinné zázemí napříč generacemi. Klíčovým zadáním zároveň bylo zachovat autentického ducha místa a rodinnou paměť nashromážděnou během uplynulých třiceti let, a přitom vytvořit moderní prostor.
Dialog s horizontem hor
Byt disponuje přímým výhledem na městskou zeleň a okolní horskou krajinu Bogoty. Designérský tým proto veškeré dispozice orientoval směrem k oknům a přírodní kontext vtáhl do interiéru prostřednictvím zemitých a listových tónů, florálních motivů a dubových podlah i zakázkových povrchů vyráběných na míru.
Hladká štuková omítka v obývacím pokoji a chodbách funguje jako klidný, měkký podklad pro rozsáhlou sbírku umění. V jídelně, hlavní ložnici i rodinném pokoji na ni navazují tapety z přírodních materiálů, které stěnám propůjčují jemnou texturu. Prioritou byly příjemné, přírodní materiály na dotek, které prostoru dodávají hřejivost, dlouhověkost a pevné pouto s okolním prostředím.
Do apartmánu se vstupuje skrze velkorysý prostor s dvojitou výškou stropu, jemuž dominuje porcelánové závěsné svítidlo od designérky Elsy Foulon a schodiště s litým bronzovým zábradlím, jež se jako větev stromu vine napříč několika podlažími.
Promyšlená kombinace stylů a textur
V prvním obývacím pokoji designérka zkombinovala historický koberec se zakázkovou pohovkou, modernistickými křesly z poloviny minulého století, autorskými tepanými železnými stolky a výrazným plátnem od umělce Petera Halleyho. Podobná odvaha panuje také v pracovně. Původní vestavěné knihovny a dřevěné obložení nechal ateliér nově nalakovat do sytě modrého odstínu, který vytváří dynamický kontrast s modrým leopardím kobercem značky Stark.
V hlavní ložnici prostor obepíná tapeta v indigovém odstínu s motivy bledých květů. Ty vizuálně komunikují se světle růžovými tóny mozaiky, travertinu a mramorových obkladů v koupelnách, kde tým záměrně ponechal původní ručně malovaná umyvadla jako přímý odkaz na historii apartmánu. Šatna s panely ze zrcadel získává vzdušnost díky toaletnímu stolku z pergamenu a zaoblené čalouněné lavici. V jídelně zase starožitný lustr z křišťálu a bronzu vyvažují zakázkové jídelní židle čalouněné světle modrým sametem s leopardími motivy a jemná korálová tapeta s motivem větví. V rodinném pokoji pak závěsy se zvířecím potiskem propojují tmavě modré stěny, terakotovou pohovku a pískové tóny vystavených uměleckých děl.
Prostor pro další generaci
Celý koncept myslí také na kontinuitu rodiny. Zázemí pro vnoučata majitelů zahrnuje na míru vyrobené dřevěné patrové postele i samostatnou hernu se šalvějově zeleným truhlářským nábytkem a dětským zařízením navrženým přesně pro tento prostor. Projekt stojí na sebevědomém a vyváženém spojení různorodých vzorů, barev a tvarosloví. Kombinování starožitností, současného umění a prací od lokálních řemeslníků vytváří vrstevnatý celek, který nepůsobí jako katalogový showroom, ale jako živoucí sbírka. Podle designérky je největším poučením z celé realizace nutnost nepodléhat trendům. Sázka na trvalé designové principy, skutečné potřeby klienta a poctivé řemeslo dala vzniknout autentickému domovu, který bude přirozeně stárnout s grácií.
