Historie coworkingu

Začátky coworkingu sahají až do 90. let

Počátky coworkingu lze vysledovat až do 90. let minulého století. Právě v té době se vlivem technologického rozvoje a globalizace začaly významně měnit pracovní návyky a zažité postupy, na něž lidé v práci byli zvyklí. Díky internetu a nástupu technologií se tak mnohým otevřely dosud nepředstavitelné možnosti, jako třeba pracovat na dálku.

Vůbec první coworkingové centrum založila skupina německých hackerů už v roce 1995. Také proto se místu, jež neslo název C-Base, přezdívalo „hackerspace“. Ačkoli z dnešního pohledu se jednalo o určitou podobu coworkingu, tehdy se pro místo tento pojem ještě nepoužíval. Dnes dobře známé slovo „coworking“ se totiž začalo etablovat až na přelomu milénia. Za jeho autora je považován americký herní designér Bernard DeKoven a původně měl termín označovat spíše spolupráci jako takovou než sdílené pracovní prostory, které si se slovem coworking dnes spojujeme.

Rozmach přineslo nové tisíciletí

Výraznější rozvoj pak nastal po roce 2000. Tehdy začala myšlenka coworkingu nabírat na popularitě i v dalších zemích světa. V rakouské Vídni například jen dva roky po začátku nového tisíciletí vzniklo podnikatelské centrum Schraubenfabrik určené pro architekty, PR konzultanty a další freelancery a start-upy.

A pozadu nezůstaly ani Spojené státy americké. V roce 2005 byl založen San Francisco Coworking Space. A právě toto místo je mnohými považováno za první ryzí coworking. Kromě sdílení místa a zkušeností či pořádání různých akcí zde byl totiž výrazně akcentován i komunitní aspekt, jenž je pro mnohé zastánce coworkingu zásadní. Brzy na to následovalo otevírání coworkingových center i v dalších amerických metropolích, například New Yorku či Phoenixu.

Následně se již fenomén coworkingu začal naplno šířit a rychle expandovat do všech možných koutů světa. Ruku v ruce s rozvojem technologií a nárůstem počtu freelancerů, digitálních nomádů a start-upů se totiž rychle zvyšovala poptávka po flexibilních pracovních prostorách. A právě tu vznikající coworkingová centra dokonale vyplňovala.  

Počet coworkingů rostl takovým tempem jako máloco. Od roku 2006 se jejich množství každoročně v podstatě zdvojnásobovalo. V roce 2012 už tak celosvětově fungovalo přes 2 tisíce coworkingových center, jež využívalo asi 100 tisíc členů. O 5 let později pak tento fenomén překročil další magickou hranici, a sice 1 milion coworkerů. A v podobném tempu trend pokračuje i nadále.

Jak na tom v začátcích bylo Česko?

V tuzemsku má fenomén sdílených pracovních prostor podstatně kratší historii. Vůbec prvním coworkingem se v roce 2010 stal pražský Impact Hub. Tento fenomén si však i v Česku rychle našel množství příznivců, což nastartovalo jeho další expanzi. Zejména v Praze začalo vznikat mnoho podobných center a zdá se, že tento trend ještě stále nenarazil na svůj strop. Například v roce 2019 se zde podle průzkumu realitní společnosti Savills nacházelo 59 coworkingových center.

Posléze se začala přidávat i další města, a coworking se tak v Česku etabloval coby nedílná součást české pracovní kultury poskytující flexibilní pracovní prostředí pro freelancery, start-upy, digitální nomády a stále častěji i pro velké firmy. Navíc, vlivem globalizace místní sdílené kanceláře zdaleka neslouží jen Čechům. Čím dál více lidí se svou prací cestuje po světě, a právě pro ty jsou coworkingová centra skvělou možností, jak mít pohodlné pracovní místo k dispozici kdykoliv a kdekoliv, třeba i v Česku.

Pandemie sektor ještě posílila

I přes ukázkový růst, kterým se fenomén sdílených pracovních prostor vyznačuje, lze nicméně vidět jisté zaškobrtnutí, které sektor coworkingu v minulých letech potkalo. Důvodem byla pandemie koronaviru, jež zasáhla snad všechny oblasti lidského života, coworking nevyjímaje. Mnohá centra se tak vlivem lockdownů zavřela a zanikla. Zároveň se však ukázala velká odolnost tohoto segmentu, který pandemie ve výsledku v mnoha ohledech ještě posílila. Dokazují to i čísla – například podle statistické databáze Statista bylo v roce 2020, tedy v době začátku pandemie na světě, něco přes 19 tisíc coworkingových center. V roce 2023, kdy se dal covid-19 definitivně na ústup, už tento počet dosahoval téměř 35 tisíc.

Ptáte se, co je příčinou rostoucího počtu coworkingových center v této době? Pandemie v mnoha ohledech urychlila celospolečenské přijetí flexibilních pracovních modelů, včetně práce na dálku a hybridních modelů, které kombinují práci z domova a z kanceláře. Po skončení těch nejhorších lockdownů a restrikcí se tak řada lidí již do svých kanceláří nevrátila, případně jen částečně. A namísto toho začali mnozí navštěvovat coworkingy.

Zároveň, postpandemický boom coworkingů si lze spojit ještě s dalším negativním aspektem pandemie. Tím byla obrovská izolace a nedostatek sociálních kontaktů. A i v této rovině coworking skvěle zafungoval. Sdílené pracovní prostory se tak ukázaly být ideálním řešením pro ty, jež hledají alternativu k práci z domova, která jim umožní flexibilitu a zároveň sociální interakce s kolegy, na něž byli zvyklí z kanceláří.

Jaké jsou příčiny popularity coworkingu?

Když se na tento fenomén podíváme s odstupem, je vidět, že bylo jen otázkou času, kdy takováto centra začnou vznikat. Coworking je v podstatě jen přirozenou reakcí na vývoj pracovního trhu a poptávku po této službě. Dostupnost internetového připojení a rozvoj technologií přinesly zcela zásadní změny, jež redefinovaly přístup k práci a lidem poskytnuly zcela nové možnosti stylu života. Do toho pak příchod coworkingu úspěšně zapadnul.

A co jsou tedy ty hlavní benefity, jež stojí za neustále se zvyšující oblibou coworkingu? Tím hlavním je nepřekvapivě flexibilita. Mnohá povolání lze dnes vykonávat nezávisle na místě a čase, což koresponduje s filozofií coworkingu. Ať už chcete do sdílené kanceláře docházet jednou týdně či každý den, trávit zde tři hodiny nebo osm, v coworkingu je to možné.

Zejména pro start-upy pak může být velkou výhodou také úspora financí. Díky coworkingu si totiž mohou za vcelku nízké poplatky pronajmout plně vybavené, reprezentativní kanceláře a nemusí investovat velké peníze a energii do budování a výbavy vlastního firemního sídla.

Zároveň, čím dál více lidí objevuje rub a líc práce online a zjišťují, že ne vše je v dlouhodobém horizontu tak skvělé, jak se na první pohled může zdát. Například home office má sice zdánlivě spoustu výhod – člověk nemusí denně cestovat do kanceláře, čímž ušetří čas i peníze a může pracovat z pohodlí vlastního domova. Po čase ale mnozí zjišťují, že mít pracovní a osobní život na jednom místě není vůbec ideální. A právě na tyto potřeby coworking skvěle reaguje.

V neposlední řadě pak zmiňme i další, na první pohled možná ne tak viditelné aspekty. Zastánci coworkingu vyzdvihují zejména komunitní duch a podnětné prostředí, jež v těchto společných kancelářích nachází. Sdílení zkušeností, získávání inspirace – to vše jsou důvody, proč obliba coworkingů roste. Zároveň mnozí zde také pociťují větší míru kreativity a produktivity. Není ostatně žádné překvapení, že možnost oddělit se od domácího prostředí a stát se součástí dynamické pracovní atmosféry, může zvýšit motivaci i efektivitu práce. Navíc, flexibilní pracovní hodiny umožňují členům pracovat v době, kdy jsou nejproduktivnější. Ať už jste tedy noční sovy anebo ranní skřivani, coworking je vám k dispozici v jakoukoli hodinu.  

Co říkají současné trendy?

Stejně jako další oblasti, také coworking se neustále dynamicky vyvíjí. Zatímco v začátcích byly tyto prostory určeny především pro sdílení vybavení či zkušeností, dnes je čím dál více vyzdvihovaný aspekt komunity a networkingu, tedy získávání nových kontaktů. Lidé již do coworkingových center nechodí kvůli Wi-Fi připojení, jako tomu bývalo v době rozkvětu internetových kaváren. Ceněné bývá spíše inspirativní prostředí, nadstandardní vybavení či další benefity, jež dnešní moderní centra svým členům nabízejí. Podívejme se tedy na to, jaké trendy vládnou dnešnímu coworkingu.

1. Specializace

Jedním z aktuálních trendů je vytváření prostor specializovaných na konkrétní odvětví nebo profesní skupiny. Stále samozřejmě existují centra, ve kterých se potkávají lidé nejrůznějších profesí. Přibývají však také ta, jež sdružují specificky zaměřené pracovníky. Ti tak mohou využívat jak sdílení zkušeností a cenných rad v oboru, tak zde získávat cenné profesní kontakty. Jednat se může třeba o coworkingy určené pro umělce, architekty, technologické start-upy nebo sociální podniky.

2. Důraz na komunitu

Čím dál více lidí coworkingové prostory oceňuje pro jejich komunitního ducha. Právě podnětné, inspirující prostředí a možnost setkávat se zde s ostatními, podobně smýšlejícími lidmi, je pro mnohé tím hlavním lákadlem. Stává se tak již standardem, že kromě pracovních stolů se v coworkingových centrech nacházejí také různé odpočinkové zóny a oddělené mítinkové místnosti určené právě pro nezávazná setkávání, sdílení zkušeností a brainstorming. Součástí podpory komunitního aspektu jsou pak i nejrůznější doplňkové akce, jež coworkingy pro své členy pořádají. Může jít třeba o networkingová setkání, workshopy, přednášky nebo sociální a rekreační aktivity.

3. Příroda na prvním místě

Důraz na životní prostředí a ekologii se promítá prakticky do všech oblastí dnešního života. Výjimkou není ani coworking. Pro mnohé se totiž právě aspekt udržitelnosti stává klíčovým faktorem při volbě pracovních prostor. A jak konkrétně tedy coworkingová centra na obavy o stav planety reagují? Způsobů je celá řada. Jednat se může o používání ekologických materiálů, snižování odpadu či třeba energetickou úspornost a podporu udržitelné dopravy.

4. Kvalitní vybavení a nadstandardní služby

Zejména ve velkých městech je již nabídka sdílených pracovních prostor opravdu široká, a jednotlivá centra tak musí o přízeň členů bojovat. Jedním ze způsobů, jak se snaží přilákat nové klienty, je úroveň vybavení a poskytovaných služeb. Mnohým coworkerům už totiž nestačí pouze pracovní stůl a kvalitní Wi-Fi připojení. Od coworkingového centra očekávají také to, že bude v pěkné, moderně vybavené budově, jejíž součástí budou kvalitní designové stoly, ergonomicky tvarované židle nebo zdravé osvětlení. Čím dál více žádané jsou pak i možnosti, jak si od práce na chvíli odpočinout. Chtěli byste si zajít na masáž? Anebo si pracovní den rádi zpestříte tím, že se jdete odreagovat do posilovny? To vše je možné. Dnes již totiž není výjimkou, že součástí coworkingových objektů bývají také wellness či fitness centra, kavárny, restaurace a další možnosti vyžití. Pro členy pak nezřídka tyto služby bývají zcela zdarma, což je benefit, na který mnozí slyší.

5. Technologické zázemí jako nutnost

Ruku v ruce s vysokými nároky na vybavení center jdou také poskytované technologie. Kvalitní internet či dostatek zásuvek je samozřejmost, jež už ale v dnešní době zdaleka nestačí. Zejména start-upy či větší firmy očekávají, že budou mít k dispozici také dataprojektory či velké obrazovky, jež by mohli využít při mítincích nebo online telekonferencích. S tím pak souvisejí i adekvátní prostory – tedy oddělené mítinkové místnosti, zasedačky anebo akusticky izolované telefonní budky určené pro individuální hovory.

6. Hybridní modely na míru

Jednou z klíčových vlastností coworkingu je bezesporu flexibilita. Lidé sem nechodí pravidelně v určitý čas, stejně tak zde nemusí trávit předem daný počet hodin. V poslední době, zejména pak po odeznění pandemie koronaviru, se však do obliby dostávají hybridní modely, které flexibilitu posouvají na další úroveň. Mnozí zaměstnanci pracují částečně z kanceláře a částečně z domova, a do coworkingu tedy docházejí například jen určité dny v týdnu. Na to pružně reagují i jednotlivá centra, která poskytují různé flexibilní tarify zahrnující jednorázové či hodinové pronájmy i měsíční permanentky. A některá pak nabízí i možnost využívat více poboček dané coworkingové sítě podle toho, kde se zrovna člověk nachází.

7. Servisované kanceláře – obliba velkých firem

Coworking už zdaleka není jen doménou start-upů či freelancerů. Na chuť mu čím dál víc přicházejí také velké společnosti. Řada firem se odklání od tradičních kancelářských modelů a směřuje k větší adaptabilitě a flexibilitě. Zatímco některé snižují velikost svých centrál a zaměstnance posílají na částečný home office či do coworkingů, jinde firemní sídla zcela zanikají a společnosti se přesouvají do takzvaných servisovaných kanceláří. Tento model pro ně má totiž řadu výhod – nemusí se starat o provozní záležitosti související s vlastněním či pronájmem budov, a zároveň mohou velikost pronajímaných servisovaných kanceláří flexibilně upravovat podle toho, pro jak velký počet zaměstnanců prostory aktuálně potřebují. A k tomu zde mají plný servis zahrnující úklid, zajištěné internetové připojení a další technické vybavení či již zmíněné doplňkové služby, jako jsou wellness nebo gastropodniky.

8. Coworkingu vládnou franšízy

Zejména na počátku se sektor coworkingu vyvíjel velmi spontánně a jednotlivá centra zakládali hlavně místní nadšenci či podnikatelé. To už ale tak úplně neplatí. Stále sice existuje mnoho malých coworkingů, které provozují jednotlivci či malé firmy. Trend však zejména v poslední dekádě začal lákat také mnoho velkých společností a značek, jež rychle expandují a mnohé mají i desítky poboček po celém světě. Příkladem známých franšíz je třeba WeWork nebo Regus.

9. Expanze do regionů

Od začátku byla coworkingová centra doménou především velkých měst. Právě zde se totiž koncentrovaly start-upy, freelanceři, digitální nomádi a další lidé, jež sdílené pracovní prostory využívali. Tento fakt se však v posledních letech pomalu začíná měnit. Home office již v dnešní době není doménou pouze vybraných korporací, ale poskytuje ho celá řada firem. Stejně tak přibývá profesí, pro jejichž výkon lidé potřebují pouze počítač a wi-fi připojení a mnohdy ani nemají žádnou stálou kancelář, do které by denně docházeli. A tak po sdílených pracovních prostorách vzniká čím dál větší poptávka i mimo metropole. A provozovatelé coworkingových center na to adekvátně reagují.

A co coworking čeká v budoucnu?

Lze očekávat, že výše popsané trendy budou pokračovat i v dalších letech. Specializace coworkingových center, rozšiřující se nabídka služeb a důraz na environmentálně přívětivý přístup – to vše jsou kritéria, která budou pro lidi i nadále důležitá. Odhlédněme ale nyní od těchto specifických vlastností a podívejme se na to, jak se může celosvětový coworking vyvíjet z hlediska dalšího růstu.

Podle odhadů bude křivka znázorňující množství coworkingů nadále stoupat. Z dat portálu Statista vyplývá, že by se v letošním roce mohl tento počet vyšplhat až ke 42 tisícům. Počet uživatelů coworkingu by pak mohl dosáhnout až 5 milionů. Zároveň podle všeho sledujeme nejen trend rostoucího množství těchto center, ale také celkovou proměnu kanceláří jako takových. V roce 2030 by tak například ve Spojených státech coworkingy mohly zaujímat až 30 procent z celkové kancelářské plochy.

Očekávaný je pak rovněž již zmiňovaný nárůst množství coworkingových center v menších městech a regionech. Mimo jiné jde i o reakci na širší trend decentralizace práce. To souvisí nejen s možností pracovat odkudkoliv, ale také s migrací lidí do cenově příznivějších lokalit. Bydlení v metropolích se stává čím dál nedostupnější, a mnozí tak zjišťují, že ve chvíli, kdy mohou pracovat odkudkoliv, je zde nic nedrží.

Tento trend je ostatně viditelný již nyní. Například podle americké platformy CoworkingCafe, propojující různá coworkingová centra a pracovníky, se již v loňském roce téměř 44 procent amerických coworkingových center nacházelo na předměstích, tedy v širším okolí velkých měst.  

Je tedy velmi pravděpodobné, že minimálně v blízkých letech bude sektor coworkingu i nadále růst. S jistotou sice nelze odhadnout, jak moc bude tento fenomén dnešní doby úspěšný v adaptaci na měnící se potřeby pracovního trhu. Aktuálně se však zdá, že kombinace flexibility, kvalitního zázemí a sociální komunity je pro lidi natolik lákavá, že ji jen tak něco nevystřídá.