Pražská Florenc je po dlouhá léta synonymem rušného a nepřehledného místa přestupů, autobusů a magistrály. Místem, kterým se spíš projíždí, než kde by se chtělo zůstat. To se má ale brzy změnit. Projekt Florenc 21, jeden z posledních velkých brownfieldů přímo v centru Prahy, vstupuje do klíčové fáze a ukazuje, jak má vypadat nová městská čtvrť jedenadvacátého století – s byty, ulicemi pro pěší, architekturou od evropských špiček a ambicí konečně propojit Karlín, Nové Město a Žižkov v jeden fungující celek.
Hlavní město získá další architektonickou ikonu i příběh, který přesahuje běžné developerské ambice. Na Rohanském ostrově vzniká Rohan City – nová moderní čtvrť zasvěcená filozofii, veřejnému prostoru a architektuře světového formátu. Jejím pulzujícím srdcem budou Sekyra Flowers, čtveřice rezidenčních věží navržených Danielem Libeskindem, jedním z nejvýraznějších architektů současnosti. Projekt, který odvážně propojuje umění, komunitu a etiku, chce posunout Prahu blíže k evropským metropolím, jež si dávají záležet na kráse a udržitelnosti nových čtvrtí.
Na místě, které roky chátralo, se původně mlelo obilí a pekl chleba pro celou Prahu. Dnes tento zpustlý brownfield na úpatí pražské Krocínky našel nové využití, které mu dává developerská firma Metrostav Development. Její šéf, Ondřej Buršík, se pohybuje ve světě developmentu už od poloviny devadesátých let. Za tu dobu získal rozsáhlé zkušenosti v tomto oboru – od vyhledávání investičních příležitostí, přes přípravu, obchod a realizaci rezidenčních i komerčních projektů, až po vedení celé developerské společnosti. V čele firmy stojí od roku 2017. V rozhovoru nám prozrazuje, proč ho stále přitahuje stavět na místech s charakterem a duší nebo proč nechce stavět průměrné domy, ale projekty, které obstojí i ve chvílích, kdy všechno kolem už dávno zestárne.
Investoři české ekonomice stále věří. Může bytovou výstavbu v Praze nastartovat nový metropolitní plán?
Pražský realitní trh připomíná exkluzivní klub – vstup je čím dál dražší, a přesto fronta zájemců nemizí. Ceny bytů za poslední dekádu vzrostly až o 135 procent, poptávka ale stále sílí. Yishay Furman, ředitel Horizon Holding, české pobočky izraelské společnosti Shikun & Binui, sleduje tento vývoj z první řady. V oboru developmentu působí přes dvacet let a stojí za rezidenčními projekty, které proměnily tvář Prahy – od Modřanky a Rezidence Zahálka v Modřanech po architektonicky oceňované karlínské stavby Kay River Lofts či Rezidenci Vltava. A jeho ambice sahají ještě dál: Horizon se chce posunout mezi nejvýraznější jména na pražském trhu bydlení.
Kolejová doprava zažívá po celém světě renesanci. Je rychlejší, ekologičtější a pohodlnější než kdy dřív a stává se páteří moderního městského i meziregionálního cestování. Praha nechce být pozadu – chystá se na zásadní proměnu své dopravní infrastruktury, která změní způsob, jakým budeme za pár desetiletí cestovat.
Od honosných vil a moderních rezidencí až po klidné lesní stezky a malebná údolí. Tak by šel charakterizovat ráz Prahy 6, jedné z největších a nejzelenějších městských částí hlavního města. Klidnou atmosféru tohoto místa si oblíbili nejen Pražané, ale také mnozí developeři, kteří se sem s oblibou vracejí a budují zde nové rezidenční projekty. Pojďme si nyní některé z nich přiblížit více.
Pražský magistrát připravuje společně s pražským Institutem plánování a rozvoje inovativní nástroj, který má za cíl zefektivnit plánování a koordinaci vzniku nových parků, stromořadí a dalších zelených ploch v hlavním městě. Systém zelené infrastruktury chce zlepšit mikroklimatické podmínky ve městě, zejména pocitovou teplotu, díky čemuž by se Praha měla stát příjemnějším místem pro všechny její obyvatele i návštěvníky. Projekt má být hotový do dvou let.
Dříve prakticky neznámý pojem, dnes v podstatě nezbytná součást každého většího veřejného i soukromého stavebního projektu. Participace, tedy zapojování veřejnosti, místních spolků, komunit či samospráv do procesu plánování a výstavby, se v posledních letech dostává do popředí čím dál více. Jak města, a především soukromí developeři ke spolupráci s veřejností ve svých projektech přistupují? V čem tkví úskalí takového postupu? A jak participační proces vypadá v praxi?
Na místě, které bylo kdysi zanedbaným územím, kam byl po mnoho let odvážen vytěžený materiál ze stavby pražského metra, dnes vyrůstá vize zcela jiného světa – světa idejí, veřejného prostoru a hluboké reflexe toho, jak chce Praha žít. V Karlíně vzniká na území dvaadvaceti hektarů unikátní městská čtvrť s názvem Rohan City, která má ambici stát se více než jen místem pro bydlení a práci. Chce být prostorovou esejí, urbanistickým dialogem mezi minulostí a budoucností, a také možná vůbec poprvé nejen v Česku – městským prostorem věnovaným filozofii.
Už dávno neplatí, že město je prostor rozdělený do několika částí dle toho, zda slouží pro bydlení, práci, obchod či třeba výrobu. Do dnešního strategického plánování nových čtvrtí se čím dál více propisuje takzvaný koncept otevřeného města, který klade důraz na inkluzivitu, dostupnost a vzájemnou propojenost. Zatímco dříve byl veřejný prostor vnímán především jako doplňkový prvek, dnes je považovaný za nezbytnou součást komplexního urbanistického konceptu. Co všechno by měl veřejný prostor lidem nabízet? A jak o jeho pojetí uvažují developeři, jež na jeho utváření mají často zásadní vliv?
