Fairmont Golden Prague se po náročné rekonstrukci otevřel
Pětihvězdičkový hotel Fairmont Golden Prague v Pařížské ulici v centru Prahy, dřívější InterContinental, se v úterý po několikaleté rekonstrukci otevřel prvním návštěvníkům. Hotel nabízí 320 pokojů, restaurace a bary včetně střešní restaurace Zlatá Praha či spa a fitness centrum. Součástí je i konferenční sál s kapacitou až šest set lidí. Rekonstrukce, která trvala asi pět let, stála přibližně čtyři miliardy korun. Hotel propojuje původní historické prvky s moderním designem. Na výzdobě hotelu se podle řetězce podíleli například skláři Jan Kukla a Zdeněk Lhotský, výtvarník Jan Černohorský, designérka Wanda Valihrachová či sochař Martin Janecký.
Čeští výzkumníci přeměňují zbytky rostlin na účinnou kosmetiku
Hydroláty jsou látky, které stále více nalézají na trhu uplatnění jako složky přírodní kosmetiky. Velmi žádané jsou pak do certifikované biokosmetiky, pokud jsou připravené z byliny produkované v ekologickém režimu. Tým českých odborníků nyní zkouší, jak k tomu využít odpadní suroviny z bylinné biomasy a jejich dosavadní výsledky dávají zajímavou perspektivu.
Výzkumy probíhají na odpadní surovině vznikající při výrobě silic – esenciálních olejů z bylinné biomasy. Cílem je zefektivnění procesu výroby a také zvýšení jejího ekonomického aspektu o nový produkt. Výzkum probíhá v rámci projektu Národní centrum kompetence BIOCIRKL za finanční podpory TAČR. Výsledek probíhajícího výzkumu má být známý do roku 2025.
Lesy ČR postaví 20 nouzových útulen
První z dvaceti plánovaných letošních útulen, v nichž mohou lidé nouzově přenocovat na své pouti po dálkových trasách v České republice, jako jsou Via Czechia a Stezka Českem, postavily Lesy České republiky už koncem minulého roku nad osadou Severní, asi dva kilometry od nejsevernějšího bodu České republiky. Další útulny bude podnik stavět na státních pozemcích, které spravuje. V dřevěném ,,áčku" zastřešeném plechovými šablonami je stůl s lavicemi a vyspí se v něm až čtyři osoby. Vybudování jedné útulny potrvá přibližně měsíc, částka by neměla přesáhnout 200 tisíc korun.
Do dvou let si každý čtvrtý Čech bude vyrábět energii sám
Průzkum, který pro Komerční banku vypracovala agentura NMS, ukázal, že se čím dál tím více lidí vydává cestou energetické nezávislosti a udržitelnosti. V současnosti vlastní nějaké zařízení na výrobu elektrické energie 12 % lidí a dalších 15 % takové zařízení plánuje do dvou let. Z průzkumu dále vyplývá, že kompletní nebo částečné zateplení má momentálně 63 % lidí a dalších 27 % do zateplování plánuje investovat do dvou let. I zateplení ovšem nejčastěji brání cena nebo komplikované získávání dotací. Lidé proto nejčastěji financují energeticky úsporná zařízení z vlastních úspor, což ovšem může být finančně náročné. Z tohoto důvodu se lidé obracejí na dodavatele ve svém nejbližším okolí a vybírají nejprve podle ceny, až poté podle kvality.
Recyklovaný stavební materiál využívá 78 procent firem, hlavně z finančních důvodů
Recyklovaný materiál využívá u nové výstavby 78 procent českých stavebních firem. Důvodem je jak nižší ekologická zátěž na životní prostředí, tak také možnost ušetřit. Přesto jsou podle názoru ředitelů stavebních společností největší překážkou ekologických opatření vysoké náklady na výzkum a výrobu. Nejčastěji jsou firmy schopné recyklovaný materiál použít do jedné pětiny celého projektu. Vyplývá to z analýzy českého stavebnictví, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research za účasti 130 největších českých stavebních společností.
Česko zaostává v renovacích budov. Zrychlit ale musí celá EU, jinak uhlíkové neutrality v roce 2050 nedosáhne
Podle studie EU Buildings Climate Tracker státy EU svoje budovy nerenovují dostatečně rychle, aby dosáhly klimatické neutrality do roku 2050. Zaostávají i v plnění klimatických cílů pro rok 2030. Nejhůře jsou na tom země střední a východní Evropy včetně Česka. Aby přispěly ke splnění klimatických cílů pro rok 2050 a zároveň ochránily své obyvatele před vysokými cenami energie, musí zrychlit tempo kvalitních renovací budov do energeticky úsporného standardu dvakrát až třikrát. I prostřednictvím dostatečně ambiciózního nastavení směrnice o energetické náročnosti budov.
