Architektura paměti a moderny: Červený kostel v Olomouci se otevírá veřejnosti jako kulturní centrum
Uzavřená památka s desítkami let nánosů prachu z knižních depozitářů ožívá novým životem. Červený kostel v Olomouci mění svou historickou roli a stává se moderním centrem pro komunitní dění, autorská čtení a kulturní setkávání. Unikátní architektonický zásah propojující historickou novogotickou stavbu se současným designem, ukazuje cestu, jak efektivně zachraňovat historické dědictví. V dokumentu představuje celou vizi a realizaci projektu hlavní autor návrhu, arch. Miroslav Pospíšil. Na projektu se podílel také Olomoucký kraj jako vlastník objektu, Vědecká knihovna v Olomouci a mladý olomoucký sochař Jan Dostál. Společně s odborníky z Národního památkového ústavu našli shodu, jak památku zpřístupnit lidem.

Revoluční přístavba jako klíč ke změně
Hlavním programem proměny bylo vytvořit z kostela multifunkční prostor pro kulturní a vzdělávací akce. Architekt vysvětluje, že historická budova sama o sobě nedokázala pojmout moderní technické zázemí, jako jsou toalety, šatny, recepce či občerstvení., a proto byla navržena přístavba nová.
Kontroverzní detaily a moderní technologie
Zatímco interiér samotného kostela prošel precizním restaurováním podlah, omítek a vitrážových oken, na střeše vznikly odvážné současné prvky. Sochař Jan Dostál vytvořil pro střechu nové kříže, chrliče a rostlinné motivy v moderním duchu. Tyto zásahy sice vyvolávají četné diskuze, podle autorů jsou však symbolem nového života stavby. Původní poškozený kříž byl restaurován a vystaven uvnitř hlavní lodi nad chórem. Skryté moderní technologie, jako je podlahové vytápění a vzduchotechnika, neruší historický ráz, ale zajišťují komfort.
Odkaz knižní historie v moderním designu
Kostel sloužil dlouhá léta jako depozitář knih, který architekti otiskli i do nového interiéru. Dominantou recepce se stala osm metrů vysoká stěna z darovaných knih otočených hřbety dozadu. Kniha je zde prezentována jako čistý objekt a nosič informací bez ideologie či jména autora odkazující na sousední Vědeckou knihovnu v Olomouci. Projekt již získal prestižní ocenění Interiér roku v kategorii Veřejný interiér. Architekt zdůrazňuje, že ochrana památek za každou cenu bez nového využití vede k jejich devastaci a klíčem k záchraně je udržitelnost provozu.







