Ve stanici Můstek na „zelené“ lince A vyrostla inteligentní nízkoúdržbová instalace naplněná rostlinami, kterou navrhli a postavili výzkumníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze. Inovativní prvek městského mobiliáře má za podpory Dopravního podniku hl. m. Prahy otestovat životaschopnost projektů zvyšujících kvalitu vnitřního prostředí v problematických prostorách pražského metra.
Ve vestibulu metra Můstek, přístupného ze spodní částí Václavského náměstí, žije od listopadu svým vlastním životem nepřehlédnutelná zelená instalace pod jménem METROROST. Z jejího mnohostěnného květináče hledí na cestovatele a zaměstnance metra několik desítek rostlin, připravených poprat se s okolním prostředím o místo na umělém osvětlení.
Hlavní architektka metra Anna Švarc přirovnává kus přírody v metru k oáze ve frmolu každodennosti: „Projekt rostlin v metru vnáší do anonymně industriálního prostředí záchvěv přírody – přirozeného lidského habitatu.“ Za pravdu jí dává také Adam Sýkora, hlavní designér instalace: „Protiklad vegetace a jinak konzervativního prostředí podchodu je základem vizuálního vjemu prvku. Patří tam právě proto, že je v kontrastu s okolním prostředím. Jako náhled do pralesa, který vytrhává cestujícího metrem ze všednosti. Kromě toho implementace rostlin do metra nabízí možnost aplikovat prokázaný vliv zeleně na náladu, kognitivní funkce a celkové mentální zdraví lidí.“
O rostliny se stará chytrý systém měření a regulace. V instalaci jsou rozmístěna čidla, jež dodávají do jejího „mozku“ desítky hodnot. Díky tomu mohou výzkumníci z UCEEB postupně optimalizovat algoritmy řízení květináče, které zajišťují vhodné prostředí pro růst vegetace. Starají se o optimální závlahu, tedy vlhkost půdy a vzduchu. Energii pro fotosyntézu rostlin dodává širokospektrální (prokognitivní) umělé osvětlení. METROROST umí vyřešit i problém s mrazivým počasím v zimních měsících. Na základě naměřených teplot reaguje na krizovou situaci zvyšováním teploty vzduchu jak v prostředí nadzemní části rostlin, tak i substrátu a spodní části vegetace. Sleduje také hladinu CO2 uvnitř i vně instalace.
To vše by mělo vyřešit obecný problém zelených i jiných instalací ve veřejném prostoru – jejich údržbu. Jedním z dlouhodobých cílů projektu METROROST je právě monitoring jeho udržitelnosti. „Od dalšího výzkumu si slibuji zkušenosti z provozu v podmínkách obtížných pro rostliny i jednotlivé technické prvky instalace,“ potvrzuje Adamovský. Prostředí metra si podle něj zaslouží podobnou péči o vnitřní prostředí, o jakou se snažíme v budovách. „Metro je prostor, ke kterému by se mělo z hlediska nároků na kvalitu vnitřního prostředí přistupovat obecně podobně jako k jiným vnitřním prostorám, protože slouží k přepravě osob. Navíc lidé mnohdy používají podchody vstupů do stanic pro zkrácení cesty. Samozřejmě běžní cestující netráví v metru mnoho času. Jsou zde ale i zaměstnanci metra,“ doplňuje.
Architektka metra Švarc s tím souhlasí a dodává svůj náhled na problematiku kvality prostředí metra a hromadné dopravy obecně, která je podle ní pro zdravý organismus města esenciální a estetika je jedním z pilířů její atraktivity: „Funkční a krásné metro je nejen vizitkou civilizované a kulturní Prahy, ale také podmínkou pro její další progres. Architektura, design a umění jsou nástroji, jak oblíbenost tohoto udržitelného systému podporovat a rozvíjet.“ Zároveň připomíná důležitost provozní zkoušky instalace, ve které se METROROST nyní nachází. Pokud se v čase projeví jako udržitelný, bude jí velkým potěšením s tímto a podobnými prvky dále pracovat. Tým UCEEB se proto rozhodl dlouhodobě sledovat provozní náročnost instalace a získané údaje následně využije k vyhodnocení efektivity návrhu a nasazených algoritmů. Není totiž o moc lepších míst k sledování vlivu ruchu velkoměsta než v okolí stanice Můstek.